Mapujeme, jak čeští politici napomáhají nebo bojují proti šíření ruského a čínského vlivu v Česku
Na konci listopadu 2022 schválil zahraniční výbor vznik Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí iniciovaný poslankyní Evou Decroix (ODS), která se později stala i jeho předsedkyní. Vznik podvýboru odpovídá závazkům v programovém prohlášení vlády Petra Fialy, která se chce vrátit k polistopadové tradici zahraniční politiky ČR se silným důrazem na lidská práva. Podvýbor svou činností poskytne Poslanecké sněmovně nové možnosti, jak např. adresovat úpadek demokracie a lidských práv v zahraničí v autoritářských zemích, jako je Rusko nebo Čína.
Vládní představitelé pod vedení premiéra Petra Fialy navštívili 31.10. 2022 Kyjev, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Zelenským a dalšími ministry jeho vlády. Cílem jejich cesty bylo podpořit Ukrajinu v jejím boji o zachování vlastní svobody, podpořit jako předsedající stát EU jejich vizi pro evropskou perspektivu a přislíbit dlouhodobou podporu. Premiér Petr Fiala, spolu s ministryní Janou Černochovou a ministrem Janem Lipavským během cesty převzali z rukou prezidenta Zelenského státní vyznamenání.
Na Tchaj-wan se poslankyně Eva Decroix (ODS) vydala jako součást delegace Meziparlamentní aliance k Číně. Během několikadenní cesty se setkala s tchajwanskou prezidentkou, premiérem a řadou tchajwanských zákonodárců s cílem rozvíjet obchodní a investiční vztahy s Tchaj-pejí. V delegaci s ní byli i dva evropští politici, které Čína loni v březnu zařadila na svůj sankční seznam.
Významní představitelé SPD včetně předsedy Tomia Okamury a poslance Jaroslava Foldyny se setkali s členy dvou proruských domobran: Národní domobrany a Československých vojáků v záloze za mír. Druhá skupina je BIS označena za extremistickou a osoby, se kterými se politici SPD setkali byly v minulosti zatčeny, protože posílaly české občany bojovat za neuznané separatistické republiky na Donbasu.
Poslanci SPD Jaroslav Foldyna a Karla Maříková mají mezi svými asistenty osoby, kteří vyjadřují nekritické proruské postoje a šíří proruské dezinformace.
Poslanec Karel Rais zaměstnává jako svého asistenta Jiřího Nestávala, který v minulosti opakovaně navštívil okupovaný ukrajinský poloostrov Krym i přes uvalené sankce, ale i Ruskou Federaci a má mnoho vazeb na činovníky ruského režimu. Nestával tak může posloužit ruským zpravodajským službám jako přístupová osoba k poslanci Karlu Raisovi.
Díky své spolupráci s StB a dlouholetému podnikání a vlastnictví Agrofertu si Andrej Babiš vytvořil vazby na několik osob, které mají blízko k Ruské federaci. Jedná se o vrchního právníka Agrofertu Alexeje Bílka, zesnulého bývalého předsedu dozorčí rady Agrofertu Libora Širokého, bývalého prokuristu jedné z firem Agrofertu Jozefa Kubů, nyní už bývalého zaměstnance Agrofertu Petra Protopopova, bývalého poslance za KSČM Zdeňka Ondráčka a podnikatele ruského původu Alexeje Beljajeva.
Podle naší analýzy poslanec SPD Radovan Vích šíří prokremelské dezinformace, čímž pomáhá legitimizovat politiku Ruské federace. Například označil incident v Kerčském průlivu za protiruskou provokaci nebo zpochybňoval zapojení důstojníků GRU do výbuchu ve Vrběticích. Vích rovněž poskytuje rozhovory dezinformačním webům jako je Sputnik.
První místopředseda SPD Radim Fiala dle naší analýzy systematicky šíří proruské dezinformací, čímž napomáhá šíření vlivu Ruské federace v České republice. Například obhajoval nezákonnou anexi Krymu Ruskem nebo šířil prokremelský dezinformační narativ, že za ukrajinskou krizí stojí vměšování se ze strany západních zemí. Zpochybnil také závěry českých tajných služeb o zapojení důstojníků GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.
Podle závěrů naší analýzy Radek Rozvoral systematicky šíří prokremelské dezinformace. Svými výroky tak pomáhá legitimizovat politiku Ruska u české veřejnosti. Například zpochybnil zapojení ruských zpravodajců do výbuchu ve Vrběticích nebo na sociálních sítích sdílel dezinformační narativ, že Ukrajina je tzv. „Zhrouceným státem.”
Místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala dlouhodobě udržuje nebo minimálně udržoval vazby na několik osob, kteří mají blízko k Rusku a mohou tak Fialu ovlivňovat nebo od něj získávat neveřejné informace z prostředí Poslanecké sněmovny.
Poslanec Petr Beitl nakoupil na počátku pandemie koronaviru v Číně čtyři tisíce roušek, a to za pomoci svého syna, který v Číně dlouhodobě obchoduje a má na místě kontakty. V minulosti navíc zasedal v dozorčí radě společnosti Médea, v době, kdy její majoritní podíl vlastnil čínský státní konglomerát CITIC. Čína tak může využít Beitlova syna a jeho byznys v Číně k tomu, aby se dostala k samotnému poslanci, nebo aby proti němu získala páku.
Ministerstvo pro místní rozvoj vedené Ivanem Bartošem navrhlo v květnu 2022 novelu zákona blokující přístup firmám blízkým Kremlu k českým veřejným zakázkám s cílem zamezit financování ruské války na Ukrajině a obcházení sankčního režimu. Novela aktuálně čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou.
Z naší analýzy vyplývá, že poslankyně za SPD Marie Pošarová šíří proruské dezinformace. Například zpochybnila zapojení důstojníků GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích nebo propagovala Ivermektin jakožto lék proti onemocnění Covid-19. Pošarová mimo jiné poskytla rozhovory Sputniku, který provozuje ruská státní tiskovou agentura Rusko dnes.
Poslankyně za SPD Karla Maříková dle naší analýzy systematicky šíří proruské dezinformace. Propagovala například ruskou vakcínu Sputnik V, zároveň sdílela dezinformace o údajných těžkých zdravotních následcích po očkování vakcínami západní výroby. Maříková také poskytla rozhovor ruskému propagandistickému webu Sputnik.
Poslanec za SPD Jiří Kobza dle naší analýzy šíří prokremelské dezinformace. Zpochybnil například zapojení ruských zpravodajců do výbuchu ve Vrběticích nebo šířil dezinformaci, že se Spojené státy snažili vyprovokovat s Ruskem ve východní Evropě konflikt. Kobza mimo jiné poskytl rozhovory ruskému propagandistickému webu Sputnik.
Výsledky naší analýzy ukazují, že poslanec za SPD Jaroslav Foldyna aktivně šíří proruské dezinformace, zasazuje se tak o šíření vlivu Ruska v České republice. Foldyna například schvaloval anexi Krymu Ruskem nebo ospravedlňoval ruskou invazi Ukrajiny. Zpochybnil rovněž zapojení ruských zpravodajců do výbuchu ve Vrběticích. Foldyna poskytuje rozhovory a přispívá do dezinformačních kanálů, jako jsou Raptor-TV nebo Parlamentní listy.
Dle naší analýzy poslanec SPD Jaroslav Bašta systematicky šíří proruské dezinformace, čímž napomáhá legitimizaci politiky Ruské federace v očích veřejnosti. Bašta publikuje články a komentáře na dezinformačních webech jako jsou Kupředu do minulosti, První zprávy, Parlamentní listy, Rukojmí nebo web Regionální novinky. Dezinformace šíří například o Ukrajině nebo k Vrběticím.
Poslanec Jaroslav Foldyna byl v roce 2001 jmenován „rytířem“ u samozvaného rytířského pravoslavného Řádu svatého Konstantina a Heleny, který má vazby i na poslance ruské Dumy. Jeho čeští členové zase stojí za dezinformačním webem, který šíří proruské dezinformace a zpochybňuje například ruskou účast ve Vrběticích.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský podnikl v kontextu ruské agrese dvě cesty do Ukrajiny – první z nich 7. února, tedy ještě před zahájením ruské invaze, druhou pak 20. července. Záměrem obou cest bylo důrazně vyjádřit Ukrajině českou podporu. A to nejen v konfliktu s Ruskem, ale i v integračním procesu do EU, což Lipavský sdělil jak svému ukrajinskému protějšku Dmitry Kulebovi, tak i prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Ministr kultury Martin Baxa zavítal v červnu 2022 do Ruskem napadené Ukrajiny, kde spolu s dalšími ministry ze střední a východní Evropy projednal další pomoc Ukrajině směřovanou hlavně do kulturního rezortu.
Ministryně obrany Jana Černochová navštívila v červenci 2022 Ruskem napadenou Ukrajinu, aby uctila památku padlých československých legionářů při 105. výročí bitvy u Zborova. Vyjádřila také podporu bránící se Ukrajině.
I přes ruskou invazi do Ukrajiny v únoru 2022 se holding Agrofert úzce spojený s předsedou ANO Andrejem Babišem rozhodl pokračovat ve svých byznysových aktivitách v Rusku, a to minimálně do počátku března. Napomáhal tak legitimizaci ruské agrese proti Ukrajině.
Podpora Tchaj-wanu má v České republice dlouhou tradici a díky tomu mají obě země mezi sebou nadstandardní vztahy. Podpora má dvě dimenze – jednak tu hodnotovou, protože Tchaj-wan je fungující demokracií v porovnání s komunistickou Čínskou lidovou republikou, kde nejsou dodržována lidská práva, druhak i pragmatickou, protože tchaj-wanské investice v ČR dlouhodobě značně převyšují čínské. I díky tomu jsou hlasy vyhrazující se proti Tchaj-wanu ve prospěch Číny v rámci Poslanecké sněmovny relativně ojedinělé.
Česká republika dlouhodobě vede spory ohledně nemovitostí vlastněných Ruskem na území České republiky. Objekty, které jsou totiž Ruskem označovány za součást diplomatického zastoupení jsou totiž zneužívány k jiným účelům. O nápravu vysokou měrou usilují ministr zahraničí Jan Lipavský a starosta Prahy 6 a poslanec Ondřej Kolář.
Poslanec SPD Zdeněk Kettner dle naší analýzy podílí na šíření dezinformací. Na svém facebookovém profilu opakovaně sdílel obsah od dezinformátora Františka Kubáska nebo dezinformační kanály jako jsou Parlamentní listy, Svobodný svět a Rádio Universum. Kettner také poskytl rozhovory Parlamentním listům.
Bývalý poslanec a současný ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se dlouhodobě zasazuje o přijetí české verze Magnitského zákona. Jako ministr si vytyčil za cíl jeho přijetí do konce roku 2023, v důsledku ruské invaze na území Ukrajiny ale došlo k uspíšení přijetí zákona, který České republice umožní důraznější ochranu lidských práv. K srpnu 2022 zákon již schválila vláda a prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Vladimír Zlínský se dle naší analýzy podílí na šíření prokremelských dezinformačních narativů. Dezinformačním webům, včetně Parlamentních listů a ruského propagandistického kanálu Sputnik, poskytuje řadu rozhovorů, které následně sdílí na svých sociálních sítích. Pro Parlamentní listy tak například uvedl, že vakcína Sputnik V u nás nebude údajně povolena kvůli penězům, které budou reinvestovány do „genového inženýrství.“
Podpora Tibetu a hodnotové zahraniční politiky má v České republice tradici od dob prezidenta Václava Havla. Proti jakékoliv podpoře Tibetu se ovšem vymezuje Čínská lidová republika, která politikům, kteří ji projevují, vyhrožuje a naopak podplácí ty, kteří dodržují tzv. politiku jedné Číny. To často vede až k nedůstojným aktivitám na politické scéně.
Čína dlouhodobě porušuje lidská práva svých obyvatel, včetně zavádění cenzury, pronásledování disentu, potlačování občanské společnosti a kontroly obyvatelstva pomocí umělé inteligence. Čína páchá genocidu na Ujgurech v provincii Sin-ťiang, násilně potlačila protesty v Hongkongu nebo – kromě jiného – omezuje svobody vyznání, projevu či pohybu v Tibetu. Z těchto a jiných důvodů se stala Čína terčem kritiky části české politické scény, převážně z řad poslanců ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů. Čínu naopak nejčastěji hájí poslanci SPD.
Dle naší analýzy předseda hnutí SPD Tomio Okamura dlouhodobě a systematicky šíří proruské dezinformační narativy. Zpochybňuje například důkazy o ruské vině na výbuchu ve Vrběticích nebo sestřelení letu MH17. Okamura poskytuje rozhovory ruskému propagandistickému webu Sputnik.
Bývalý předseda bezpečnostního výboru Radek Koten systematicky šíří dezinformace a vyznačuje se silně proruskými výroky a postoji. Například podle něj neexistuje dostatek důkazů pro zapojení Ruské federace do explozí muničních skladů ve Vrběticích, pročež argumentuje ve prospěch normalizace vztahů s Ruskem. V podobném duchu kritizuje „ideologizaci“ vakcinační strategie a lobuje tak pro v EU neschválenou ruskou vakcínu Sputnik V. Šíření proruského narativu může dokreslit i časté sdílení vysloveně konspiračních teorií jako je údajný německý plán invaze do Ruska nebo údajný americký plán na likvidaci slovanské rasy, které přejímá z dezinformačních webů.
Ministerstvo zahraničí předalo 28. července 2022 prostřednictvím zastupitelských úřadů v Budapešti a Moskvě výpovědní nóty, kterými byla zahájena šestiměsíční lhůta vedoucí k vystoupení Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB). ČR by z obou bank měla odejít počátkem roku 2023. O vystoupení ČR z MBHS bylo rozhodnuto již v roce 2017 vládou Bohuslava Sobotky, vláda Andreje Babiše však odchod odkládala.
V rámci Poslanecké sněmovny dlouhodobě působí Meziparlamentní skupina přátel Číny, jejíž členové se dle veřejně dostupných informací na určité bázi pravidelnosti setkávají s diplomaty čínské ambasády a napomáhají tak legitimizaci čínského režimu. Skupina aktuálně sdružuje řadu poslanců z ANO, dále pak několik poslanců z SPD a dva poslance z ODS.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř systematicky šíří dle naší analýzy proruské dezinformace a napomáhá tak legitimizaci Ruska v očích české veřejnosti. Zpochybňoval například závěry českých tajných služeb o zapojení důstojníků GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích nebo sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou proruskými separatisty. Hrnčíř mimo jiné poskytl rozhovory ruskému propagandistickému webu Sputnik.
Poslanec Hubert Lang (ANO 2011) na svém facebookovém profilu sdílí odkazy na dezinformační a proruské weby, od problematických Parlamentních listů, přes konspirační Paralelně až po hlásnou troubu ruské propagandy Sputniknews. Sdílením odkazů tyto stránky Lang jednak legitimizuje, ale také vnáší do veřejného prostoru proruskou propagandu a dezinformační narativy.
Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) zavítal v květnu 2022 do Kyjeva, kde se setkal s vysokými ukrajinskými představiteli. Na závěr setkání se podpisem připojil ke společnému prohlášení k podpoře Ukrajiny.
Předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) zavítal v kontextu ruské invaze do Ukrajiny v květnu 2022 do Lvova, kde daroval Ukrajincům sadu neprůstřelných vest a projednal další formy vojenské i humanitární pomoci.
Agrofert spojený s bývalým premiérem Andrejem Babišem má dluhy u čínských bank. To vytváří dvojí riziko – zaprvé je Agrofert strategickou firmou, skrze kterou může Čína prosazovat svůj vliv v Evropě. Druhým rizikem je vztah mezi Andrejem Babišem jako dlužníkem a Čínou jako jeho věřitelem, což může vést k ovlivňování jeho politických rozhodnutí.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Český svaz bojovníků za svobodu se dlouhodobě potýká s ruským vlivem, což vedlo poslance Jakuba Jandu (ODS) a jeho spolustraníky k opakovaným snahám o ukončení státního financování spolku. Mezi pochybení, která se zasloužila o odebrání státní dotace ČSBS, patří nejen podezřelé nakládání se státními penězi a sporná rozhodnutí vedení spolku, ale zejména jeho napojení na Rusko, které nejvíce krystalizuje v předsedovi spolku Jaroslavu Vodičkovi. Ten kromě jiného otevřeně podpořil anexi Krymu a setkával se s ruskými zpravodajci s diplomatickým krytím.
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Poslanec Karel Rais (ANO) se na konci ledna 2022 sešel s končícím čínským velvyslancem Zhangem Jianminem, s nímž probrali podporu vzájemné česko-čínské meziuniverzitní spolupráce, v níž byl Rais historicky aktivní. Spolupráce s čínskými univerzitami, je přitom v mnoha ohledech často problematická, neboť Čína univerzitní spolupráci často zneužívá ke špionáži. Rais svým jednáním navíc napomohl legitimizaci politiky autoritářské Číny.
Zimní olympijské hry konané v únoru 2022 v Číně se staly kvůli masivnímu čínskému porušování lidských práv terčem diplomatického bojkotu ze strany řady zejména západních států, k nimž se přidala i vláda Petra Fialy. Bojkot podpořili zejména poslanci stran vládní koalice, proti tomuto kroku se pak ozývaly hlasy zejména z SPD, ale i ANO.
Dnes již bývalý ministr školství Petr Gazdík (KDU-ČSL) připravil v kontextu ruské invaze Ukrajiny opatření, v rámci kterého bylo připraveno stažení českých vědců z Ruska. Zároveň ukončil členství České republiky ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV), který sídlí nedaleko Moskvy.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
Policie na základě zatykače vydaného v únoru leningradským okresním soudem zadržela nejmenovaného ukrajinského občana. Ten kvůli svému vydání do Ruska podal stížnost k Ústavnímu soudu, který ji však krátce před invazí 2022 zamítl. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v souvislosti s invazí v dubnu rozhodl ukrajinského občana do Ruska nevydat.
Poslanec Marek Novák v dubnu 2022 organizoval na půdě Poslanecké sněmovny konferenci o bezpečnosti mobilní sítí, kam pozval pouze kritiky s tématem souvisejícího připravovaného zákona, který má chránit ČR před hrozbami ze zahraničí. Až po ostrém dopise Karla Řehky část konference přesunul na neurčito.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve dnech 15. a 16. března 2022 účastnil cesty do Kyjeva, na které ho doprovázely diplomatické špičky Polska a Slovinska a během které se setkal s ukrajinskými představiteli včetně prezidenta Zelenského. Delegaci podpořili zejména poslanci vládních stran, ačkoliv ji někteří považovali za riskantní. Kriticky se k cestě vyjádřili někteří poslanci SPD a ANO.
Bezpečnostní informační služba (BIS) je kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky (ČR). Jejím posláním je chránit občany a ČR před nejrůznějšími hrozbami od terorismu až po špionáž cizích států. Každý rok vydává veřejnou výroční zprávu o své činnosti, díky čemuž ji mohou kontrolovat i občané. Neveřejná a mnohem podrobnější zpráva je určena pouze úzkému okruhu adresátů z pater vrcholných představitelů státu. BIS a její práce je zcela zásadní pro bezpečnost České republiky a jejích občanů.
Mezi poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely patří od ledna 2022 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, který má minimálně od doby svého působení na Úřadu vlády a spolupráce s ČSSD vazby na Čínskou lidovou republiku. Ta může mít skrze Prouzu přístup k neveřejným informacím nejen z Ministerstva průmyslu a obchodu.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Kvůli ruské invazi do Ukrajiny zaniklá meziparlamentní skupina ČR – Ruská federace dlouhodobě sdružovala poslance, kteří nemají problém s politikou Kremlu a často se i s jeho činovníky setkávají, čemuž napomáhala i samotná skupina. Její členové, mezi něž patřili zejména poslanci ANO a SPD, tak napomáhali k legitimizaci agresivní politiky Kremlu.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Od roku 2014, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu a ilegálně anektovalo Krym, navštěvoval Českou republiku pravidelně až do roku 2021 ruský motorkářský gang Noční vlci, který při samotné anexi Krymu asistoval. Jeho členy pak pravidelně vítal poslanec Jaroslav Foldyna.
Pravidelných oslav pořádaných ruským velvyslanectví příležitosti výročí konce druhé světové války se několikrát zúčastnili poslanci SPD Tomio Okamura, Jaroslav Foldyna a Jaroslav Bašta, ale i poslanci ANO Radek Vondráček a Stanislav Berkovec. Svou návštěvou tak nejenže napomohli legitimizaci ruské agresivní politiky nejen vůči Ukrajině, ale zároveň se vystavili riziku kompromitace ruskými zpravodajskými službami, které na ruské ambasádě ve velkém působí.
Na návrh poslankyně Heleny Langšádlové vznikla v Poslanecké sněmovně Stálá komise k řešení hybridních hrozeb. Tomu předcházely takřka dva roky jednání a opakovaná varování o čínském a ruském vlivu v ČR ve zprávách BIS. Komise nakonec vznikla, ale kvůli neochotě poslanců vládnoucí koalice má nižší pravomoce.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).
V březnu 2020 vyhlásila vláda nouzový stav. Vzápětí premiér Babiš (ANO), ministryně financí Schillerová (za ANO) a ministr vnitra Hamáček (ČSSD) přivítali 1,1 milionu čínských respirátorů na letišti Václava Havla v Praze. Vládní představitelé děkovali čínskému velvyslanci Čang Ťien-minovi a podnikateli Jaroslavu Tvrdíkovi za pomoc. Premiéra Babiše přitom už dříve Bezpečnostní informační služba (BIS) upozornila, že čínská ambasáda přes své krajany v Česku na začátku roku skupovala ve velkém zdravotnické potřeby a posílala je do Číny, která je následně prodávala po celém světě. Nákupy po roce vyhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě, v níž konstatoval selhání státu na všech úrovních.
Ladislav Okleštěk domlouval z pozice hejtmana Olomouckého kraje spolupráci s generálním konzulem Ruské federace na oslavách 75. výročí konce 2. světové války. Svým setkáním tak napomohl legitimizaci ruské politiky.
Jako hejtman Moravskoslezského kraje se Ivo Vondrák opakovaně setkal s představiteli Ruské federace a to jak v ČR, kde se účastnil několika s Ruskem spojených událostí, jako 10. ročníku akce Dny Ruska v Ostravě, tak i v Rusku, kam Vondrák zavítal minimálně v lednu 2017, aby se setkal se zástupci Vologodské oblasti, s níž Moravskoslezský kraj udržuje partnerství.
Dnes již bývalý premiér Andrej Babiš a tehdejší ministryně financí Alena Schillerová v březnu 2020 během začátku pandemie koronaviru po boku čínského velvyslance osobně přivítali letadlo s čínskými zdravotnickými pomůckami, za něž velvyslancovi i veřejně poděkovali. ČR přitom narozdíl od řady západních států neobdržela zdravotnické pomůcky zdarma. Andrej Babiš a Alena Schillerová tak napomohli propagandistické kampani Číny, která všechny dodávky zdravotnického materiálu provázela. Nákupy rok poté navíc vyhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad, který konstatoval selhání státu na všech úrovních.
Letecká společnost Smartwings v roce 2020 během pandemie covidu-19, požádala stát o pomoc ve formě půjčky nebo státní záruky. Společnost však z 49,92 % nepřímo vlastní čínská státní společnost CITIC Group. Proti případné státní pomoci firmě se postavili různí poslanci, většinou z řad tehdejší opozice jako jsou Jan Lipavský (Piráti), Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), Ivan Bartoš (Piráti), Zbyněk Stanjura (ODS), Věra Kovářová (STAN) nebo Tomio Okamura nebo vládní ČSSD.
V průběhu jara 2020 vypustil důstojník ruské kontrarozvědky FSB Igor Rybakov dezinformaci, že se jeho kolega z FSB Andrej Končakov chystá jedem ricin otrávit tři české politiky – starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Prahy Zdenka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Dezinformace byla nakonec odhalena a celá kauza skončila vyhoštěním obou ruských zpravodajců. Ruské jednání odsoudilo tehdy vládní ANO a opoziční strany ODS, TOP09, STAN, Piráti a KDU-ČSL. Za Rusko se naopak postavilo SPD.
Současný poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák už od roku 2014 napomáhal budování vazeb mezi Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a čínskými univerzitami nebo firmou Huawei, později pak mezi Moravskoslezským krajem a čínskými provinciemi. Čínská lidová republika přitom meziuniverzitní spolupráci zneužívá k vědecko-technické špionáži. Uzavírání smluv s čínskými institucemi navíc napomáhá legitimizaci čínského totalitního režimu a jeho politiky, v rámci něhož dochází k hrubému porušování lidských práv.
V kontextu dlouhodobého a hrubého porušování lidských práv ze strany Čínské lidové republiky se několik tehdy opozičních poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) pokusilo na půdě Poslanecké sněmovny iniciovat výzvu vládě, aby Čínu vyzvali k okamžitému ukončení pronásledování a věznění občanů na základě jiné víry nebo politických názorů. Vládní poslanci však její projednávání zablokovali, stejně jako další pokus o její projednání v roce 2021.
V roce 2019 navštívil Andrej Babiš ve funkci předsedy vlády Ukrajinu společně s tehdejším místopředsedou vlády Karlem Havlíčkem a setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přestože hlavní cíle cesty byly spíše ekonomické, při setkání s ukrajinským prezidentem Babiš mimo jiné zdůraznil českou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v listopadu 2019 cestu do Číny. Během delegace jednal i se šéfem Oddělení mezinárodních styků Ústředního výboru Komunistické strany Číny Sung Tchaem. Jako výsledek setkání vydalo Oddělení oficiální komuniké, v němž je mimo jiné uvedeno, že si ANO přeje posílit kontakty s Komunistickou stranou Číny.
Tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček opakovaně v krátkém intervalu přijal čínského velvyslance a během schůzek spolu jednali o Vondráčkově cestě do Číny a politické záštitě mezinárodní akce v zemi, kde nejsou dodržována lidská práva a kde se režim dopouští genocidy na Ujgurech.
Celkem 22 poslanců z Pirátské strany a TOP09 za podpory KDU-ČSL předložilo novelu zákona, jež by pomohla proti narůstajícímu problému obchodu s orgány, kterému v nemalé míře napomáhá Čína. Vláda nicméně k zákonu vydala v červenci 2019 nesouhlasné stanovisko, mj. s odůvodněním, že je tato úprava nadbytečná. Zákon nakonec neprošel ani do prvního čtení.
Dlouhodobě „druhý muž“ ANO Jaroslav Faltýnek se dle serveru Aktuálně setkal v srpnu 2017 s vysokým manažerem firmy Huawei, před kterou varuje NÚKIB i BIS. O vazbách svědčí i spolupráce Faltýnkovi blízkého právníka Květoslava Hlíny právě s firmou Huawei nebo podezřelé zakázky spojené s Huawei, Ředitelstvím silnic a dálnic a Ministerstvem dopravy, kde měl Faltýnek dlouhodobě silný vliv.
Poslanci Karel Rais a Jan Richter se v roce 2019 účastnili cesty delegace Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR do Číny. Napomohli tak legitimizaci politiky čínské komunistické strany a vystavili se riziku kompromitace ze strany čínských zpravodajských služeb, před kterou veřejně varuje Bezpečnostní informační služba.
Richard Brabec se v roce 2019 jako vicepremiér a ministr životního prostředí zúčastnil cesty do Číny s Milošem Zemanem a setkal se tam se svým čínským protějškem. Cesty politiků do Číny a podobných zemí nejenže legitimizují tamní totalitní režim, mohou navíc představovat bezpečnostní riziko kvůli aktivitě tamních zpravodajských služeb.
Dnes již bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček se při návštěvě Číny v listopadu 2019 setkal s předsedou čínské zpravodajské služby. Ta následně zvala předsedu PS Radka Vondráčka, poslance Radima Fialu a Jiřího Kobzu do Pekingu na kontroverzní konferenci Dialog politických stran, kde Čína navazuje zpravodajské vztahy. Žádný z nich se ovšem nakonec nezúčastnil.
Skupina PPF kvůli svým obchodním zájmům v Číně usilovala o ovlivňování veřejného mínění ve prospěch Číny. Společnost Home Credit, která pod PPF spadá, si za tímto účelem najala agenturu C&B Reputation Management. Služeb C&B Reputation Management využíval poslanec za ODS Jan Skopeček nebo poslanec za ANO 2011 Patrik Nacher.
V kontextu dlouhodobého a hrubého porušování lidských práv ze strany Čínské lidové republiky se několik tehdy opozičních poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) pokusilo na půdě Poslanecké sněmovny iniciovat výzvu vládě, aby Čínu vyzvali k okamžitému ukončení pronásledování a věznění občanů na základě jiné víry nebo politických názorů. Vládní poslanci však její projednávání zablokovali, stejně jako další pokus o její projednání v roce 2021.
V červnu 2017 podnikl 1. místopředseda SPD Radim Fiala v rámci několikačlenné delegace složené ze členů nadnárodní nacionalistické frakce Evropa svobody národů cestu do Moskvy, kde navštívil ministerstvo zahraničí a Státní dumu. Dle rozhodnutí hospodářského výboru se pak do Ruska vypravil i v listopadu 2019, a to v rámci podnikatelské mise do Baškortostánu.
Tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček svým setkáním s členem politbyra KS Číny a bývalým vedoucím lidových milic z města Šen-jang poskytl politickou podporu čínské delegaci, která vyjednávala byznys mj. s představiteli čínské pobočky Home Credit z portfolia PPF.
Jaroslav Faltýnek a Josef Kott přijali 17. června 2019 čínskou delegaci tamního parlamentního výboru pro zemědělství a záležitosti venkova. Součástí čínských delegací přitom mohou být i čínští zpravodajci, jak ostatně varuje i BIS. Setkávání s představiteli čínskému režimu navíc legitimizuje jeho politiku, jejíž součástí je hrubé porušování lidských práv i nepřátelské aktivity vůči ČR.
Radek Vondráček se v dubnu 2019 setkal s místopředsedou Čínského lidového politického poradního shromáždění, které slouží jako nástroj zahraniční kooptace a kontroly politických elit po celém světě.
Delegace tvořená z poslance Jakuba Michálka, primátora Zdeňka Hřiba a zastupitelky Michaely Krausové (Piráti) se během cesty na Tchaj-wan v roce 2019 setkala s vrcholnými tchajwanskými představiteli, včetně prezidentky Cchaj Jing-wen a ministra zahraničí Josepha Wu. Během jednání se obě strany shodly na přínosnosti přímého leteckého spojení mezi Prahou a Tchaj-pejí a hovořily o problematice politiky jedné Číny, jež se promítla do již zrušené sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem.
Ma Piao do Prahy zavítal v dubnu 2019, aby jednal s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem a poslaneckou skupinou ČR - Čína pod vedením Vojtěcha Filipa. Ma Piao je místopředsedou Čínského lidového politického poradního shromáždění, které má za úkol začleňovat nekomunistické politické strany a složky společnosti do čínského politického systému.
Poslanci Věra Adámková a Miloslav Janulík (ANO) se na přelomu listopadu a prosince 2019 zúčastnili konference Zdraví pro všechny v Moskvě. Svou cestou tak legitimizovali agresivní politiku Kremlu a vystavili se riziku zpravodajské kompromitace.
Spor o budoucnost sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6, jehož původ lze hledat už v roce 2014, se naplno rozhořel v létě 2019, kdy radnice městské části odmítla sochu znovu čistit od barvy, což vyvolalo ostrou reakci Ruska a vedlo k diplomatické přestřelce. Během let se ke kauze vyjadřovala řada poslanců, nejblíže k ní ale měl Ondřej Kolář (TOP09), který byl po celou dobu jejího průběhu starostou zmíněné pražské čtvrti.
Čtveřice poslanců z Hospodářského výboru zahrnující jeho předsedu Radima Fialu (SPD), Jana Bauera (ODS), Moniku Obornou (ANO) a dnes již bývalou poslankyni Květu Matušovskou (KSČM) navštívila v říjnu 2019, rok před projednáváním zákona lex Dukovany, Rusko. Tam se dle části uveřejněného programu měla setkat s manažery Rosatomu a absolvovat exkurzi v jaderné elektrárně u Petrohradu. Svou cestou se poslanci vystavili riziku zpravodajské kompromitace a napomohli legitimizaci agresivní politiky Kremlu.
Poslankyně a radní Zlínského kraje v roce 2019 ve Zlíně přijala Ruskou regionální delegaci. Spolupráci s Ruskem protežuje, a to i dnes, po začátku ruské invaze Ukrajiny.
Radek Vondráček společně s Radimem Fialou odcestoval do Číny rozvíjet politickou a obchodní spolupráci. Během své cesty se setkal s předsedou čínské zpravodajské služby a mluvil s ním za zavřenými dveřmi. Dále poskytl politickou záštitu několika různým projektům a navštívil akademickou sféru, kterou Čína často používá ke špionáži a šíření svých narativů.
Dnes již bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v říjnu 2018 třídenní cestu do Moskvy, kde se setkal se sankcionovanou předsedkyní ruské horní komory Valentinou Matvijenkovou a sankcionovaným předsedou Dumy Vjačeslavem Volodinem. Tématem jejich debat byla mimo jiné i možná dostavba jaderné elektrárny Dukovany ruským Rosatomem. Spolu s Vondráčkem se do Ruska vypravila i delegace poslanců z výboru pro vzdělání a výboru pro zdravotnictví. Celá delegace po svém návratu sklidila ostrou kritiku ze strany tehdejší opozice.
Poslanec Marek Benda dlouhodobě podporuje Tchaj-wan a navazuje s jeho čelními představiteli ve jménu České republiky nadstandardní vztahy.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se v září 2018 vydal na cestu do Číny. Ze současných poslanců se delegace účastnili Radim Fiala, Jan Bauer a Martin Kolovratník a během ní se mimo jiné sešli s partnerským ekonomickým výborem Čínského lidového politického poradního shromáždění, navštívili centrálu společnosti Huawei a jednali s čínskou firmou CGN zabývající se jadernou energetikou. Podobné cesty mohou představovat bezpečnostní riziko, navíc legitimizují čínský režim.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Pětičlenná delegace Poslanecké sněmovny v listopadu 2018 navštívila Tchaj-wan, kde prohlubovala především politickou a hospodářskou spolupráci s tímto pro ČR strategickým partnerem.
V červenci 2018 odmítl Organizační výbor schválit delegaci do Číny, která byla složená z poslanců přímo pozvaných čínskou komunistickou stranou a Peking tak zároveň přislíbil cestu financovat. Poté, co šest z devíti členů účast v delegaci zrušili, omluvil se její hlavní delegát Jan Birke (ČSSD) čínské ambasádě a cestu zrušil. V listopadu ji ale znovu předložil Organizačnímu výboru s upraveným výběrem členů delegace, avšak ani druhá cesta nebyla povolena. Peking tak opět nabídl pokrýt její náklady, což opozice hlasitě kritizovala. Birke se proto nepokoušel dál cestu protlačit.
Radim Fiala se připojil k cestě Miloše Zemana do Číny v roce 2018, Zemanův program sestával ze schůzky s čínským prezidentem nebo z jednání s vedením společnosti CITIC. Podobné cesty mohou jednak představovat bezpečnostní riziko a také legitimizují politiku ČLR, která mimo jiné hrubě porušuje lidská práva.
Tehdejší hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) v roce 2017 intenzivně rozvíjela byznysovou spolupráci s partnerskými čínskými provinciemi. Její snahy zahrnovaly i vedení delegace kraje na návštěvě čínské provincie Sečuán, které se účastnil i tehdejší náměstek kraje pro oblast cestovního ruchu Vít Rakušan (STAN).
V listopadu 2018 slavnostně otevřela Konfuciův institut při VŠFS členka čínského Politbyra a někdejší vedoucí Oddělení práce na jednotné frontě ÚV KS Číny Sun Čchun-lan. Z řad politiků tuto iniciativu uvítal například někdejší děkan VŠFS a současný člen představenstva Karel Havlíček. Oficiálním posláním Konfuciových institutů je „poskytovat výuku čínského jazyka a přibližovat čínskou kulturu,“ ovšem existuje řada důkazů, že slouží také k šíření politického vlivu Komunistické strany Číny.
Ruský pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala vyvolal diplomatickou krizi nejen na národní úrovni, když Rusko označilo Českou republiku jako možného původce použitého jedu novičok. Že se látka u nás vyráběla i uskladňovala lživě prohlásil Miloš Zeman, přičemž jej v tomto výroku podpořili zejména poslanci SPD. Ve Sněmovně se ho zastalo i ANO spolu s komunisty a tehdejším sociálním demokratem Jaroslavem Foldynou (nyní SPD). Opoziční strany po něm požadovaly vysvětlení a jeho slova odsoudily.
Poslanec Martin Kukla (ANO) se jako náměstek hejtmana v Kraji Vysočina podílel na spolupráci s čínskou provincií Hubei a setkal se i s čínskou delegací vedenou čínskou velvyslankyní Ma Keqing. Setkávání s čínskými představiteli a spolupráce s čínskými regiony přitom napomáhá legitimizaci politiky Pekingu, který dlouhodobě a hrubě porušuje lidská práva v zemi a vyvíjí nepřátelské aktivity nejen vůči ČR.
V kontextu vyšetřování kauzy Čapí hnízdo odvezl zaměstnanec Agrofertu Petr Protopopov v roce 2017 premiérova syna na Ruskem okupovaný Krym, kde s vědomím jeho otce a tehdejšího premiéra Andreje Babiše přebýval až do počátku roku 2018. Protopopov se přitom netají svými proruskými postoji a během cesty seznámil Andreje Babiše mladšího i s prorusky smýšlející Ukrajinkou Elizavetou M. Protopopovou navíc Andreje Babiše mladšího už dříve vzal do Moskvy nebo Kaliningradu. V případě únosu Andreje Babiše mladšího z daných míst se pak jeho otec a premiér Andrej Babiš mohl snadno stát vydíratelnou osobou a ohrozit tak suverenitu České republiky.
Dnes již bývalá hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová se v září 2018 vydala spolu s delegací zastupitelů z Karlovarského kraje do ruského Jekatěrinburgu jednat o znovuzavedení přímého leteckého spojení do Karlových Varů. Svou cestou do Ruska nicméně Vildumetzová napomohla legitimizaci ruské agresivní politiky. Cesty do Ruska navíc výrazně usnadňují ruským zpravodajským službám dostat se s politiky do kontaktu.
Josef Bernard z pozice hejtmana Plzeňského kraje přijímal reprezentanty Čínské lidové republiky a politickou záštitou jim otevíral dveře do akademické i podnikatelské sféry, kterých Čína často zneužívá za účelem špionáže.
Klára Dostálová se na pracovní cesty do Číny vydala dvakrát, a to v pozici první náměstkyně tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové – poprvé v roce 2015 a podruhé v roce 2017, v obou případech kvůli cestovnímu ruchu a domluvě bližší spolupráce. Zahraniční cesty politiků do těchto oblastí jsou přitom rizikové, neboť s nimi lépe mohou například navázat spolupráci tamní zpravodajské služby.
Nynější poslankyně, bývalá náměstkyně jihomoravského hejtmana a bývalá ministryně spravedlnosti Taťana Malá, se v roce 2017 vydala na pracovní cestu do čínské provincie Hubei, kde podepsala memorandum o investici čínské developerské společnosti a zároveň se snažila dojednat spolupráci v oblastech, které jsou důležité pro čínskou průmyslovou špionáž. Této cesty se účastnil člověk velmi blízký bývalému hejtmanovi Haškovi a který později na půdě jihomoravského kraje uvítal čínskou delegaci, jejíž součástí byl i prominentní politik z politických struktur komunistického systému.
Ladislav Okleštěk z pozice hejtmana Olomouckého kraje poskytoval záštitu kulturním, vzdělávacím a podnikatelským aktivitám čínských subjektů, včetně z bezpečnostního hlediska problematického Konfuciova institutu nebo schválení cesty zástupců Olomouckého kraje do Číny. Svojí činností se opakovaně dostával do situací, kdy na něj mohly být vyvíjeny vlivové aktivity, případně se mohl dostat do kontaktu s čínskými zpravodajci.
Josef Bernard z pozice hejtmana Plzeňského kraje přijímal reprezentanty Čínské lidové republiky a politickou záštitou jim otevíral dveře do akademické, ale i podnikatelské sféry, které Čína často zneužívá za účelem špionáže.
Poslanec Jaroslav Foldyna navštívil v roce 2017 v rámci delegace Ústeckého kraje Moskvu, kde se zúčastnil veletrhu cestovního ruchu a setkal se s náměstkem ruského ministra školství. S ním pak probíral možnost účasti českých dětí na táboře Artěk na Krymu a rozšíření výuky ruštiny na českých školách.
Poslanec Stanislav Blaha (ODS) se v roce 2017 zúčastnil cesty do Ruska v rámci podnikatelské delegace Zlínského kraje. Napomohl tak legitimizaci dlouhodobě agresivní politiky Kremlu, ale zároveň se výrazně vystavil riziku kompromitace ruskými zpravodajskými službami.
Někdejší místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek se v roce 2016 účastnil setkání se čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který navštívil Českou republiku. Cestu Si Ťin-pchinga do Prahy provázel nesouhlas části veřejnosti, setkání s ním totiž mimo jiné napomáhá legitimizovat jeho politiku.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) se v roce 2016 zúčastnil slavnostního večírku pro ruské a české veterány, který se konal v Ruském středisku vědy a kultury v Praze, zneužívaném ruskými zpravodajskými službami. Svou účastí na Ruskem pořádané akci Foldyna napomohl legitimizaci agresivní politiky Kremlu.
Zatčení ruského hackera Jevgenije Nikulina v Praze a následná žádost o jeho vydání ze strany Spojených států a Ruska vedlo k tlaku prezidenta Miloše Zemana na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby ruského hackera vydal do Ruska. Za Pelikánovo rozhodnutí se nicméně postavil tehdejší premiér Andrej Babiš. Zemanův tlak následně zkritizovalo několik opozičních poslanců.
Poslanci SPD Tomio Okamura a Radim Fiala zaštítili v roce 2016 pořádání prokremelského propagandistického semináře „Mýty o Rusku“ v Poslanecké sněmovně. Na semináři dali jednostranně prostor proruským dezinformátorům.
Někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka navštívil v květnu 2016 spolu se zástupci českého byznysu Čínskou lidovou republiku, kde se setkal se členem vlády a podepsal memorandum o spolupráci v oblasti potravinářství. Zároveň se výrazně vystavil riziku působení čínských zpravodajských služeb, před kterým dlouhodobě varuje BIS.
Rudolf Salvetr se v dubnu 2015 jako jeden ze zástupců Plzeňského kraje zúčastnil české delegace do Číny, která si kladla za cíl posílení spolupráce v oblastech mezinárodního obchodu, cestovního ruchu, vzdělávání, kultury a průmyslu. Přestože to nemusí být na první pohled patrné, podobné cesty mohou představovat bezpečnostní riziko, protože se politici vystavují většímu působení zpravodajských služeb Čínské lidové republiky.
V únoru roku 2015 navštívila delegace Poslanecké sněmovny pod vedením Petra Gazdíka Tchaj-wan, kde spolu s vrcholnými politickými představiteli dojednávali užší spolupráci. Na tuto cestu si stěžovala čínská velvyslankyně v Praze a radila ministerstvu zahraničních věcí, jak si má poslance „srovnat do latě.”
Poslanec Stanislav Berkovec (ANO) se v březnu 2014 zúčastnil samozvané pozorovatelské mise k průběhu ilegálního referenda o připojení okupovaného Krymu k Rusku, čímž napomohl jeho legitimizaci. Zároveň na místě s nejvyšší pravděpodobností přišel do styku s ruskými zpravodajskými službami. Celá akce byla navíc financovaná a organizovaná belgickým krajně pravicovým politikem s vazbami na Rusko.