Zneužívání nemovitostí v Praze ruskou ambasádou

Česká republika dlouhodobě vede spory ohledně nemovitostí vlastněných Ruskem na území České republiky. V roce 2019 si například kvůli zneužívání majetků ruské ambasády předvolalo ruského velvyslance Alexandra Zmejevského ministerstvo zahraničí a požádalo jej o nápravu.

Budovy, které Rusko označovalo za součást diplomatického zastoupení totiž v rozporu s mezinárodním právem dále pronajímalo, například soukromým společnostem. Jedna z diplomatických budov dokonce slouží jako hostel.

Obzvláště se začátkem ruské invaze do Ukrajiny se celou situací začala zabývat i nová vláda, konkrétně ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten v zájmu o nápravu majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem do konce v květnu vytvořil pracovní skupinu, která by se měla nemovitostmi užívanými Ruskou federací v České republice zabývat.

Vzhledem k ruské neochotě problém nemovitostí řešit se však 31. května Lipavský rozhodl o předvolání ruského velvyslance, což zdůvodnil slovy: „Diplomatické mise musí na území cizího státu respektovat nejen Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích, ale i pravidla a zákony hostitelské země. Rusko nedělá nic z toho a nerespektuje právní stát.“ Ani předvolání ruského velvyslance však situaci nevyřešilo, ruská strana po jednání odmítla, že by k jakémukoliv zneužívání docházelo.

Místo toho podala žádost podala katastrálnímu úřadu návrh, aby řadu z lukrativních ruských nemovitostí v Česku zatížil věcným břemenem ve prospěch Kanceláře prezidenta Ruské federace a znemožnit tím jejich případný převod pod ČR. V červenci 2022 proto ministerstvo zahraničí odeslalo ruské ambasádě další protestní nótu. O zřízení institutu věcného břemene rozhodne katastrální úřad, přičemž řízení je neveřejné.

Mimo Lipavského se však ve věci dlouhodobě angažuje i starosta Prahy 6 (kde se ruské nemovitosti nachází) a poslanec Ondřej Kolář (TOP 09), který začal dokonce prosazovat vyvlastnění problematického majetku Ruské federace v Praze nebo jeho využití ve prospěch města. Konkrétně třeba bývalou ruskou školu v Bubenči, kam by chtěl umístit děti ukrajinských uprchlíků. Budova je totiž prázdná od vypuknutí kauzy Vrbětice a ruské velvyslanectví žádosti o její využití pro veřejné účely odmítlo.