Satelitní snímky pořízené v listopadu společností Maxar Technologies zachytily rozsáhlé shromažďování ruských vojenských sil u ukrajinských hranic. To vše bylo také doprovázeno stále agresivnější rétorikou Ruské federace vůči západním státům a Ukrajině, což vyvrcholilo 21. února televizním projevem ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž prohlásil, že Ukrajina je nedílnou součástí ruských dějin a že její vláda je pouhým loutkovým režimem ovládaným cizími mocnostmi. Putin následně uznal nezávislost dvou samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny a nařídil jejich obsazení ruskými silami.
Za účelem ospravedlnění dále se stupňující agrese proti Ukrajině požádali Ruskem de facto řízení separatisté na východě Ukrajiny 23. února Rusko o pomoc při odvrácení údajné agrese ze strany ukrajinské armády. O den později prezident Putin vyhlásil začátek tzv. „speciální vojenské operace" v Ukrajině a ruské síly zahájily raketové a letecké údery, včetně útoků na ukrajinská města, jako je hlavní město Kyjev. Ty byly současně doprovázeny pozemní invazí vedenou ruskou armádou z několika směrů s cílem obsadit významná populační střediska a přimět tak Ukrajinu ke kapitulaci.
Neoprávněná a nevyprovokovaná invaze Ruska na Ukrajinu je závažným porušením mezinárodního práva a zločinem proti celému ukrajinskému národu. Ruské síly nevybíravě bombardují civilní cíle a na okupovaných územích provádějí politiku, jejímž cílem je zničit samotnou ideu ukrajinského národa. Není proto divu, že se ruské invazi dostalo širokého odsouzení ze strany vlád a mezivládních organizací, včetně nových sankcí uvalených na Rusko a osoby spjaté s tamějším režimem.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval Rusko, aby stáhlo své vojáky, zatímco Valné shromáždění přijalo 141 hlasy proti pěti při 35 nepřítomných rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, požaduje okamžité ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg útok označil za vážné porušení mezinárodního práva. Invazi odsoudila i EU a vedla k protestům na podporu Ukrajiny po celém světě.
Invaze byla široce odsouzena i v České republice, kde ji odsoudila téměř většina nejvyšší politické reprezentace včetně nejvyšších ústavních činitelů a lídrů parlamentních stran. Prezident republiky Miloš Zeman invazi nazval aktem „nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit,”
Předseda vlády ČR Petr Fiala (ODS) obdobně ruskou invazi označil za „naprosto neospravedlnitelný akt agrese vůči nezávislému státu, který nemůže zůstat bez reakce EU a NATO.” Premiér rovněž svolal 24. února mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu a rovněž se ve stejný den zúčastnil mimořádného jednání Evropské rady.
Spolu s premiérem Fialou invazi jasně a opakovaně odsoudili i další členové vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) invazi odsoudil mimo jiné ve svém příspěvku na sociální síti Twitter z 24. února, když uvedl: „Se vším důrazem odsuzuji ruskou invazi na Ukrajinu. Rozhodnutí Kremlu k naprosto nevyprovokovanému útoku je nepřijatelný a zcela v rozporu s mezinárodním právem. Spolu se spojenci odpovíme na tento barbarský akt agrese.” Lipavský také svolal mimořádnou tiskovou konferenci k situaci v Ukrajině.”
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu „Události, komentáře” vyjádřila o invazi názor, že „nesmíme nechat Ukrajinu padnout. Po Krymu jsme si také říkali, sankce, bude tady celá řada opatření, ale pak to nějak vyšumělo.“ Černochová také kvůli invazi svolala krizový štáb Ministerstva obrany.
Obdobně invazi odsoudili ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš (STAN), ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která mimo jiné iniciovala společné prohlášení akademické obce, zástupců vlády a poskytovatelů vědecké podpory na podporu Ukrajiny, ministr kultury Martin Baxa (ODS) nebo ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Invazi jasně odsoudili ministr Zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL): „Bezprecedentní útok Ruska na Ukrajinu je nepřijatelný akt agrese, který jednoznačně odsuzuji. Stojíme a za Ukrajinou, za jejími občany, kteří se ocitli tváří v tvář válce a pomůžeme jim jak jen budeme moci.” Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nebo ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Z řad poslanců se výrazně, jasně a opakovaně vůči invazi vymezila předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Markéta Pekarová Adamová (TOP 09): „Jsme zemí, kde několik generací ví, co znamená probudit se do země, která je okupována. Na ruský barbarský útok musíme odpovědět rázně. Uvalit nejtvrdší sankce vůči Rusku a naprosto jej mezinárodně izolovat. Ukrajině dát veškerou podporu, o kterou zažádá. Jde i o naši svobodu.”
Jasně a opakovaně invazi dále odsoudili místopředseda TOP 09 Michal Kučera, poslanec za TOP 09 Marek Ženíšek, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Bartošek (KDU ČSL), místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Olga Richterová, poslanec za KDU-ČSL Šimon Heller, poslankyně za ODS Eva Decroix, předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček, předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík, poslanec za TOP 09 Ondřej Kolář, ale i bývalý premiér a předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš nebo Jaroslav Bžoch, který mimo jiné uvedl: „neexistuje žádné ospravedlnění kroků Putina. Je to invaze a agrese vůči suverénnímu státu. Západ musí tvrdě reagovat.”
Válku bezprostředně odsoudil předseda SPD Tomio Okamura nebo bývalý velvyslanec v Rusku a Ukrajině Jaroslav Bašta, který však později válku přirovnal k zástupnému konfliktu. Poslanec SPD Jaroslav Foldyna oproti tomu Rusko odmítl kvůli invazi odsoudit: „Chcete po mně soud v situaci, kdy mám k dispozici tvrzení pouze jedné strany sporu. Nejsem jasnovidec, abych za takových podmínek dokázal určit, kde je nejvíce pravdy, anebo alespoň nejméně lží.” Invazi se také snažil ospravedlnit poukazem na lživé tvrzení, že se v Ukrajině nacházely tajné americké laboratoře na vývoj biologických zbraní.
K této kauze se dále vyjádřili:
Invazi dále veřejně odsoudili poslanci za hnutí ANO 2011 Karel Havlíček, Jaroslava Pokorná Jermanová, Romana Fischerová, Ivana Mádlová a Radek Vondráček, Marek Novák, Lubomír Metnar, Jana Berkovcová, Alena Schillerová, Patrik Nacher, Jiří Mašek, Lubomír Brož, Julius Špičák, Richard Brabec, Ondřej Babka, Renata Oulehlová, David Pražák, Petr Sadovský, Martin Kolovratník, Martin Kukla, Lubomír Wenzl, David Štolpa, Lenka Knechtová, Robert Stržínek, Ivo Vondrák, Aleš Juchelka, Zuzana Ožanová, Jiří Strýček a Taťána Malá.
Poslanci za ODS Stanislav Blaha, Martin Major, Pavel Kašník a Jan Skopeček, Renáta Zajíčková, Karel Haas, Petr Fifka, Pavel Staněk, Petr Beitl, Bohuslav Svoboda, Vojtěch Munzar, Jan Bauer, Jiří Havránek, Jan Hofmann, Rudolf Salvetr, Jan Bureš, Libor Turek, Vít Vomáčka, Ivan Adamec, Zdenka Němečková Crkvenjaš.
Obdobně poslanci za STAN Petr Gazdík, Martin Exner, Lukáš Vlček, Petr Letocha, Ondřej Lochman, Jan Lacina, Viktor Vojtko, Barbora Urbanová, Tomáš Müller, Věra Kovářová, Josef Bernard, Josef Cogan, Milada Voborská, Pavla Pivoňka Vaňková, Michaela Opltová, Jan Berki, Jan Kuchař, Petr Liška, Lucie Potůčková, Tomáš Dubský, Jiří Hájek, Jana Krutáková, Martin Hájek, Petra Quittová, Josef Flek, Hana Naiclerová a Roman Bělor.
Poslanci za KDU-ČSL David Šimek, Hayato Okamura, Pavel Bělobrádek, Jiří Horák, Antonín Tesařík, Karel Smetana, Jiří Navrátil, Miroslav Zborovský a Michal Kohajda, Romana Bělohlávková, Pavla Golasowská, Marie Jílková, Róbert Teleky, Aleš Dufek a Jiří Carbol.
Poslanci za TOP 09 Jan Jakob, Pavel Klíma, Michal Zuna, Martina Lisová, Jiří Slavík a Pavel Svoboda.
Poslanci za Piráty Jakub Michálek a Klára Kocmanová.
Poslanci za SPD Iveta Štefanová, Jiří Kobza.