Volební kraj:
Královéhradecký kraj
Politická strana:
Občanská demokratická strana
Výbory:
Mandátový a imunitní výbor
Ústavně-právní výbor
Výbor pro evropské záležitosti
Pavel Staněk pracuje v advokacii, momentálně jako spoluřídící partner advokátní kanceláře skupiny ARROWS. Mezi lety působil 2007 až 2010 jako náměstek ministra spravedlnosti a v letech 2010 až 2013 zastával funkce poslance a člena Legislativní rady vlády. Poslancem se znovu stal po volbách v roce 2021, ve Sněmovně nyní zasedá místopředsedá mandátovému a imunitnímu výboru, jako řadový člen působí ve výboru pro evropské záležitosti a ústavně-právním výboru. Byl radním města Hradec Králové, kde také působil v představenstvu místního letiště. Se svou ženou založil nadační fond AQUAPURA, který se zaměřuje na pomoc pacientům se špatnou krevní srážlivostí.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Podpora Tibetu a hodnotové zahraniční politiky má v České republice tradici od dob prezidenta Václava Havla. Proti jakékoliv podpoře Tibetu se ovšem vymezuje Čínská lidová republika, která politikům, kteří ji projevují, vyhrožuje a naopak podplácí ty, kteří dodržují tzv. politiku jedné Číny. To často vede až k nedůstojným aktivitám na politické scéně.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
Bohuslav Svoboda
Eva Decroix
Ivan Adamec
Jakub Janda
Jan Bauer
Jan Bureš
Jan Hofmann
Jan Skopeček
Jana Bačíková
Jana Černochová
Jiří Havránek
Karel Haas
Karel Krejza
Libor Turek
Marek Benda
Martin Baxa
Martin Kupka
Martin Major
Pavel Blažek
Pavel Kašník
Pavel Žáček
Petr Beitl
Petr Bendl
Petr Fiala
Petr Fifka
Renáta Zajíčková
Rudolf Salvetr
Stanislav Blaha
Václav Král
Vít Vomáčka
Vojtěch Munzar
Zbyněk Stanjura
Zdenka Němečková Crkvenjaš
