Volební kraj:
Středočeský kraj
Politická strana:
Starostové a nezávislí
Výbory:
Výbor pro bezpečnost
Výbor pro evropské záležitosti
Martin Exner je dlouholetým starostou obce Nová Ves, kterým se stal v roce 2014, a od roku 2020 také zastupitelem Středočeského kraje. V roce 2021 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde zasedá ve Výboru pro evropské záležitosti a Výboru pro bezpečnost, jehož je místopředsedou. Mezi jeho priority patří ochrana právního státu, členství ČR v NATO a EU, doprava a hybridní válka vedená Čínou a Ruskem.
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
Barbora Urbanová
Eliška Olšáková
Hana Naiclerová
Jan Berki
Jan Kuchař
Jan Lacina
Jana Krutáková
Jarmila Levko Pešlová
Jiří Hájek
Josef Bernard
Josef Cogan
Josef Flek
Jozef Síkela
Lucie Potůčková
Lukáš Vlček
Martin Hájek
Michael Rataj
Michaela Opltová
Michaela Šebelová
Mikuláš Bek
Milada Voborská
Ondřej Lochman
Pavla Pivoňka Vaňková
Petr Gazdík
Petr Letocha
Petr Liška
Petra Quittová
Roman Bělor
Tomáš Dubský
Tomáš Müller
Věra Kovářová
Viktor Vojtko
Vít Rakušan
Vladimír Balaš