Volební kraj:
Moravskoslezský kraj
Politická strana:
ANO 2011
Výbory:
Výbor pro obranu
Lubomír Metnar působil jako ministr vnitra a obrany za hnutí ANO, poslancem se stal až v roce 2021. Ve Sněmovně vzhledem ke svému dlouholetému zaměření předsedá obrannému výboru, hnutí ANO ho také vybralo za stínového ministra obrany. Před vstupem do politiky dlouho pracoval jako policista, byl členem speciální zásahové jednotky PČR a vedoucí oddělení násilí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Po odchodu od policie se stal bezpečnostním ředitelem společnosti VÍTKOVICE.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Alena Schillerová
Aleš Juchelka
Andrea Babišová
Andrej Babiš
Berenika Peštová
David Kasal
David Pražák
David Štolpa
Drahoslav Ryba
Eva Fialová
František Petrtýl
Helena Válková
Hubert Lang
Igor Hendrych
Ivan Jáč
Ivana Mádlová
Ivo Vondrák
Jan Kubík
Jan Richter
Jan Volný
Jana Berkovcová
Jana Hanzlíková
Jana Mračková Vildumetzová
Jana Pastuchová
Jaroslav Bžoch
Jaroslav Faltýnek
Jaroslava Pokorná Jermanová
Jiří Mašek
Jiří Strýček
Josef Bělica
Josef Kott
Julius Špičák
Kamal Farhan
Karel Havlíček
Karel Rais
Karel Tureček
Klára Dostálová
Ladislav Okleštěk
Lenka Dražilová
Lenka Knechtová
Lubomír Brož
Lubomír Wenzl
Marek Novák
Margita Balaštíková
Martin Kolovratník
Martin Kukla
Michal Ratiborský
Milan Brázdil
Milan Feranec
Milan Wenzl
Miloslav Janulík
Monika Oborná
Ondřej Babka
Patrik Nacher
Pavel Růžička
Petr Sadovský
Petr Vrána
Radek Vondráček
Renata Oulehlová
Richard Brabec
Robert Králíček
Robert Stržínek
Roman Kubíček
Romana Fischerová
Stanislav Berkovec
Stanislav Fridrich
Taťána Malá
Tomáš Helebrant
Tomáš Kohoutek
Věra Adámková
Zuzana Ožanová