Bio

Marian Jurečka, současný místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, zastává také pozici předsedy KDU-ČSL, kterou získal v roce 2020. V minulosti byl i místopředsedou a předsedou poslaneckého klubu. Marian Jurečka je úzce spjatý se zemědělstvím, proto byl v letech 2014 až 2017 ministrem tohoto resortu a je též členem Zemědělského výboru. Mandát poslance vykonává od roku 2013, současně je zastupitelem Olomouckého kraje.

Předchozí hlasování

  • Nepřítom/na/en
  • Zdržel/a se hlasování
  • Hlasoval/a pro
  • Hlasoval/a proti
  • důležité v boji proti ruskému vlivu
  • důležité v boji proti čínskému vlivu
  • důležité v boji proti ruskému a čínskému vlivu

Předmět hlasování Hlasoval/a

Předmět hlasování Hlasoval/a

Kauzy

  • Ruský vliv
  • Čínský vliv
  • Vymezení se vůči vlivu Ruska/Číny
Cesta Mariana Jurečky do Číny v květnu 2016

Někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka navštívil v květnu 2016 spolu se zástupci českého byznysu Čínskou lidovou republiku, kde se setkal se členem vlády a podepsal memorandum o spolupráci v oblasti potravinářství. Zároveň se výrazně vystavil riziku působení čínských zpravodajských služeb, před kterým dlouhodobě varuje BIS.

Detail kauzy
Cesta premiéra Petra Fialy do Kyjeva v březnu 2022

Premiér Petr Fiala (ODS) se ve dnech 15. a 16. března 2022 účastnil cesty do Kyjeva, na které ho doprovázely diplomatické špičky Polska a Slovinska a během které se setkal s ukrajinskými představiteli včetně prezidenta Zelenského. Delegaci podpořili zejména poslanci vládních stran, ačkoliv ji někteří považovali za riskantní. Kriticky se k cestě vyjádřili někteří poslanci SPD a ANO.

Detail kauzy
Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).

Detail kauzy
Energetická závislost na Rusku

Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.

Detail kauzy
Kauza ricin

V průběhu jara 2020 vypustil důstojník ruské kontrarozvědky FSB Igor Rybakov dezinformaci, že se jeho kolega z FSB Andrej Končakov chystá jedem ricin otrávit tři české politiky – starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Prahy Zdenka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Dezinformace byla nakonec odhalena a celá kauza skončila vyhoštěním obou ruských zpravodajců. Ruské jednání odsoudilo tehdy vládní ANO a opoziční strany ODS, TOP09, STAN, Piráti a KDU-ČSL. Za Rusko se naopak postavilo SPD.

Detail kauzy
Kontroverze ohledně vakcíny Sputnik V

Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.

Detail kauzy
Legitimizace Parlamentních listů

Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.

Detail kauzy
Odchod České republiky z postsovětských bank - MBHS a MIB

Ministerstvo zahraničí předalo 28. července 2022 prostřednictvím zastupitelských úřadů v Budapešti a Moskvě výpovědní nóty, kterými byla zahájena šestiměsíční lhůta vedoucí k vystoupení Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB). ČR by z obou bank měla odejít počátkem roku 2023. O vystoupení ČR z MBHS bylo rozhodnuto již v roce 2017 vládou Bohuslava Sobotky, vláda Andreje Babiše však odchod odkládala.

Detail kauzy
Otrava Skripalových a dezinformační kampaň k novičoku

Ruský pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala vyvolal diplomatickou krizi nejen na národní úrovni, když Rusko označilo Českou republiku jako možného původce použitého jedu novičok. Že se látka u nás vyráběla i uskladňovala lživě prohlásil Miloš Zeman, přičemž jej v tomto výroku podpořili zejména poslanci SPD. Ve Sněmovně se ho zastalo i ANO spolu s komunisty a tehdejším sociálním demokratem Jaroslavem Foldynou (nyní SPD). Opoziční strany po něm požadovaly vysvětlení a jeho slova odsoudily.

Detail kauzy
Politický boj o ředitele Bezpečnostní informační služby a její fungování

Bezpečnostní informační služba (BIS) je kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky (ČR). Jejím posláním je chránit občany a ČR před nejrůznějšími hrozbami od terorismu až po špionáž cizích států. Každý rok vydává veřejnou výroční zprávu o své činnosti, díky čemuž ji mohou kontrolovat i občané. Neveřejná a mnohem podrobnější zpráva je určena pouze úzkému okruhu adresátů z pater vrcholných představitelů státu. BIS a její práce je zcela zásadní pro bezpečnost České republiky a jejích občanů.

Detail kauzy
Problematika dezinformací a vypínání dezinformačních webů

Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.

Detail kauzy
Říjnová cesta vlády do Kyjeva

Vládní představitelé pod vedení premiéra Petra Fialy navštívili 31.10. 2022 Kyjev, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Zelenským a dalšími ministry jeho vlády. Cílem jejich cesty bylo podpořit Ukrajinu v jejím boji o zachování vlastní svobody, podpořit jako předsedající stát EU jejich vizi pro evropskou perspektivu a přislíbit dlouhodobou podporu. Premiér Petr Fiala, spolu s ministryní Janou Černochovou a ministrem Janem Lipavským během cesty převzali z rukou prezidenta Zelenského státní vyznamenání.

Detail kauzy
Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany

I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.

Detail kauzy
Veřejná kritika a obdiv k politice Kremlu do únorové invaze

Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.

Detail kauzy
Veřejná kritika nebo podpora politiky Pekingu

Čína dlouhodobě porušuje lidská práva svých obyvatel, včetně zavádění cenzury, pronásledování disentu, potlačování občanské společnosti a kontroly obyvatelstva pomocí umělé inteligence. Čína páchá genocidu na Ujgurech v provincii Sin-ťiang, násilně potlačila protesty v Hongkongu nebo – kromě jiného – omezuje svobody vyznání, projevu či pohybu v Tibetu. Z těchto a jiných důvodů se stala Čína terčem kritiky části české politické scény, převážně z řad poslanců ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů. Čínu naopak nejčastěji hájí poslanci SPD.

Detail kauzy
Veřejná podpora humanitární a další nevojenské pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům

Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.

Detail kauzy
Veřejná podpora Tchaj-wanu

Podpora Tchaj-wanu má v České republice dlouhou tradici a díky tomu mají obě země mezi sebou nadstandardní vztahy. Podpora má dvě dimenze – jednak tu hodnotovou, protože Tchaj-wan je fungující demokracií v porovnání s komunistickou Čínskou lidovou republikou, kde nejsou dodržována lidská práva, druhak i pragmatickou, protože tchaj-wanské investice v ČR dlouhodobě značně převyšují čínské. I díky tomu jsou hlasy vyhrazující se proti Tchaj-wanu ve prospěch Číny v rámci Poslanecké sněmovny relativně ojedinělé.

Detail kauzy
Veřejná podpora Tibetu

Podpora Tibetu a hodnotové zahraniční politiky má v České republice tradici od dob prezidenta Václava Havla. Proti jakékoliv podpoře Tibetu se ovšem vymezuje Čínská lidová republika, která politikům, kteří ji projevují, vyhrožuje a naopak podplácí ty, kteří dodržují tzv. politiku jedné Číny. To často vede až k nedůstojným aktivitám na politické scéně.

Detail kauzy
Veřejná podpora vojenské pomoci Ukrajině

Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.

Detail kauzy
Veřejné odsouzení ruské invaze a ruských válečných zločinů proti Ukrajině

Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.

Detail kauzy
Veřejné postoje k protiruským sankcím

V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.

Detail kauzy
Veřejné postoje politiků k Zemanově proruské a pročínské politice

Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.

Detail kauzy
Veřejné postoje poslanců k českému členství v Severoatlantické alianci

V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.

Detail kauzy
Vrbětice

V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.

Detail kauzy

Bodování

Ruský vliv Body
Hlasování týkající se ruského vlivu
  • Hlasování
    +3
Kauzy týkající se ruského vlivu
  • Odchod České republiky z postsovětských bank - MBHS a MIB
    +1
  • Kauza ricin
    +1
  • Legitimizace Parlamentních listů
    -1
  • Vrbětice
    +5
  • Veřejné odsouzení ruské invaze a ruských válečných zločinů proti Ukrajině
    +4
  • Veřejná podpora humanitární a další nevojenské pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům
    +3
  • Veřejná podpora vojenské pomoci Ukrajině
    +2.5
  • Veřejné postoje k protiruským sankcím
    +4
  • Energetická závislost na Rusku
    +3.5
  • Problematika dezinformací a vypínání dezinformačních webů
    +2
  • Veřejné postoje poslanců k českému členství v Severoatlantické alianci
    +2
  • Cesta premiéra Petra Fialy do Kyjeva v březnu 2022
    +1
  • Veřejné postoje politiků k Zemanově proruské a pročínské politice
    +2.5
  • Veřejná kritika a obdiv k politice Kremlu do únorové invaze
    +2
  • Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany
    +10
  • Kontroverze ohledně vakcíny Sputnik V
    +2.5
  • Otrava Skripalových a dezinformační kampaň k novičoku
    +2.5
  • Politický boj o ředitele Bezpečnostní informační služby a její fungování
    +2
Celkový počet bodů +52.5
Systematicky +41 a více
Příležitostně +21 až +40
Zřídka +5 až +20
Marian Jurečka
Čínský vliv Body
Hlasování týkající se čínského vlivu
  • Hlasování
    +4
Kauzy týkající se čínského vlivu
  • Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan
    +1
  • Veřejná kritika nebo podpora politiky Pekingu
    +2
  • Veřejná podpora Tibetu
    +2.5
  • Veřejná podpora Tchaj-wanu
    +2.5
  • Politický boj o ředitele Bezpečnostní informační služby a její fungování
    +2
  • Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany
    +10
  • Veřejné postoje politiků k Zemanově proruské a pročínské politice
    +2.5
  • Cesta Mariana Jurečky do Číny v květnu 2016
    -8
Celkový počet bodů +18.5
Systematicky +41 a více
Příležitostně +21 až +40
Zřídka +5 až +20
Marian Jurečka
Spolustraníci