Volební kraj:
Pardubický kraj
Politická strana:
Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Výbory:
Zahraniční výbor
Jaroslav Bašta, bývalý disident a dlouholetý porevoluční politik a diplomat, v současnosti zasedá v Poslanecké sněmovně za SPD. Předsedá podvýboru pro vnější ekonomické vztahy, zasedá v zahraničním výboru a ve stálé komisi pro kontrolu činnosti BIS. Poslancem byl již mezi lety 1996 až 2000, tehdy jako člen ČSSD, jímž byl až do roku 2019. Dva roky (1998–2000) působil ve vládě Miloše Zemana jako ministr bez portfeje. V roce 2000 byl jmenován velvyslancem ČR v Ruské federaci, kde setrval až do roku 2005. Po svém návratu do ČR pracoval dva roky jako náměstek ministra zahraničí a v roce 2007 byl opět jmenován velvyslancem, tentokrát v Ukrajině, kde působil až do roku 2010.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve dnech 15. a 16. března 2022 účastnil cesty do Kyjeva, na které ho doprovázely diplomatické špičky Polska a Slovinska a během které se setkal s ukrajinskými představiteli včetně prezidenta Zelenského. Delegaci podpořili zejména poslanci vládních stran, ačkoliv ji někteří považovali za riskantní. Kriticky se k cestě vyjádřili někteří poslanci SPD a ANO.
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
Dle naší analýzy poslanec SPD Jaroslav Bašta systematicky šíří proruské dezinformace, čímž napomáhá legitimizaci politiky Ruské federace v očích veřejnosti. Bašta publikuje články a komentáře na dezinformačních webech jako jsou Kupředu do minulosti, První zprávy, Parlamentní listy, Rukojmí nebo web Regionální novinky. Dezinformace šíří například o Ukrajině nebo k Vrběticím.
V průběhu jara 2020 vypustil důstojník ruské kontrarozvědky FSB Igor Rybakov dezinformaci, že se jeho kolega z FSB Andrej Končakov chystá jedem ricin otrávit tři české politiky – starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Prahy Zdenka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Dezinformace byla nakonec odhalena a celá kauza skončila vyhoštěním obou ruských zpravodajců. Ruské jednání odsoudilo tehdy vládní ANO a opoziční strany ODS, TOP09, STAN, Piráti a KDU-ČSL. Za Rusko se naopak postavilo SPD.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
Spor o budoucnost sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6, jehož původ lze hledat už v roce 2014, se naplno rozhořel v létě 2019, kdy radnice městské části odmítla sochu znovu čistit od barvy, což vyvolalo ostrou reakci Ruska a vedlo k diplomatické přestřelce. Během let se ke kauze vyjadřovala řada poslanců, nejblíže k ní ale měl Ondřej Kolář (TOP09), který byl po celou dobu jejího průběhu starostou zmíněné pražské čtvrti.
Pravidelných oslav pořádaných ruským velvyslanectví příležitosti výročí konce druhé světové války se několikrát zúčastnili poslanci SPD Tomio Okamura, Jaroslav Foldyna a Jaroslav Bašta, ale i poslanci ANO Radek Vondráček a Stanislav Berkovec. Svou návštěvou tak nejenže napomohli legitimizaci ruské agresivní politiky nejen vůči Ukrajině, ale zároveň se vystavili riziku kompromitace ruskými zpravodajskými službami, které na ruské ambasádě ve velkém působí.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
