Volební kraj:
Ústecký kraj
Politická strana:
Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Výbory:
Volební výbor
Jaroslav Foldyna vykonává funkci poslance od roku 2010, již předtím působil jako dlouholetý zastupitel Ústeckého kraje (2000–2012) a poté jako náměstek hejtmana mezi lety 2016 až 2018 a následně opět jako zastupitel. Zasedal v zastupitelstvu Děčína (2003–2018). Již od revoluce až do roku 2020 působil v ČSSD, straně mezi lety 2018 až 2019 také místopředsedal. V roce 2020 z ní ale vystoupil a stal se členem SPD. V současnosti zasedá ve volebním výboru, je členem stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a předsedá česko-černohorské a česko-srbské meziparlamentní skupině.
Poslanec Jaroslav Foldyna navštívil v roce 2017 v rámci delegace Ústeckého kraje Moskvu, kde se zúčastnil veletrhu cestovního ruchu a setkal se s náměstkem ruského ministra školství. S ním pak probíral možnost účasti českých dětí na táboře Artěk na Krymu a rozšíření výuky ruštiny na českých školách.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve dnech 15. a 16. března 2022 účastnil cesty do Kyjeva, na které ho doprovázely diplomatické špičky Polska a Slovinska a během které se setkal s ukrajinskými představiteli včetně prezidenta Zelenského. Delegaci podpořili zejména poslanci vládních stran, ačkoliv ji někteří považovali za riskantní. Kriticky se k cestě vyjádřili někteří poslanci SPD a ANO.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).
Poslanec Jaroslav Foldyna byl v roce 2001 jmenován „rytířem“ u samozvaného rytířského pravoslavného Řádu svatého Konstantina a Heleny, který má vazby i na poslance ruské Dumy. Jeho čeští členové zase stojí za dezinformačním webem, který šíří proruské dezinformace a zpochybňuje například ruskou účast ve Vrběticích.
Výsledky naší analýzy ukazují, že poslanec za SPD Jaroslav Foldyna aktivně šíří proruské dezinformace, zasazuje se tak o šíření vlivu Ruska v České republice. Foldyna například schvaloval anexi Krymu Ruskem nebo ospravedlňoval ruskou invazi Ukrajiny. Zpochybnil rovněž zapojení ruských zpravodajců do výbuchu ve Vrběticích. Foldyna poskytuje rozhovory a přispívá do dezinformačních kanálů, jako jsou Raptor-TV nebo Parlamentní listy.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Ruský pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala vyvolal diplomatickou krizi nejen na národní úrovni, když Rusko označilo Českou republiku jako možného původce použitého jedu novičok. Že se látka u nás vyráběla i uskladňovala lživě prohlásil Miloš Zeman, přičemž jej v tomto výroku podpořili zejména poslanci SPD. Ve Sněmovně se ho zastalo i ANO spolu s komunisty a tehdejším sociálním demokratem Jaroslavem Foldynou (nyní SPD). Opoziční strany po něm požadovaly vysvětlení a jeho slova odsoudily.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
Poslanci SPD Jaroslav Foldyna a Karla Maříková mají mezi svými asistenty osoby, kteří vyjadřují nekritické proruské postoje a šíří proruské dezinformace.
Spor o budoucnost sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6, jehož původ lze hledat už v roce 2014, se naplno rozhořel v létě 2019, kdy radnice městské části odmítla sochu znovu čistit od barvy, což vyvolalo ostrou reakci Ruska a vedlo k diplomatické přestřelce. Během let se ke kauze vyjadřovala řada poslanců, nejblíže k ní ale měl Ondřej Kolář (TOP09), který byl po celou dobu jejího průběhu starostou zmíněné pražské čtvrti.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) se v roce 2016 zúčastnil slavnostního večírku pro ruské a české veterány, který se konal v Ruském středisku vědy a kultury v Praze, zneužívaném ruskými zpravodajskými službami. Svou účastí na Ruskem pořádané akci Foldyna napomohl legitimizaci agresivní politiky Kremlu.
Pravidelných oslav pořádaných ruským velvyslanectví příležitosti výročí konce druhé světové války se několikrát zúčastnili poslanci SPD Tomio Okamura, Jaroslav Foldyna a Jaroslav Bašta, ale i poslanci ANO Radek Vondráček a Stanislav Berkovec. Svou návštěvou tak nejenže napomohli legitimizaci ruské agresivní politiky nejen vůči Ukrajině, ale zároveň se vystavili riziku kompromitace ruskými zpravodajskými službami, které na ruské ambasádě ve velkém působí.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
Od roku 2014, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu a ilegálně anektovalo Krym, navštěvoval Českou republiku pravidelně až do roku 2021 ruský motorkářský gang Noční vlci, který při samotné anexi Krymu asistoval. Jeho členy pak pravidelně vítal poslanec Jaroslav Foldyna.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
