Volební kraj:
Středočeský kraj
Politická strana:
Starostové a nezávislí
Výbory:
Organizační výbor
Věra Kovářová je místopředsedkyní hnutí STAN a místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, do které byla poprvé zvolena v roce 2013, podruhé ve volbách v roce 2021. Působila také jako zastupitelka obce Chýně a zastupitelka Středočeského kraje, v letech 2008-2010 zastávala funkci starostky Chýně. Ve sněmovně zasedá v Organizačním výboru, jehož je místopředsedkyní.
Letecká společnost Smartwings v roce 2020 během pandemie covidu-19, požádala stát o pomoc ve formě půjčky nebo státní záruky. Společnost však z 49,92 % nepřímo vlastní čínská státní společnost CITIC Group. Proti případné státní pomoci firmě se postavili různí poslanci, většinou z řad tehdejší opozice jako jsou Jan Lipavský (Piráti), Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), Ivan Bartoš (Piráti), Zbyněk Stanjura (ODS), Věra Kovářová (STAN) nebo Tomio Okamura nebo vládní ČSSD.
Spor o budoucnost sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6, jehož původ lze hledat už v roce 2014, se naplno rozhořel v létě 2019, kdy radnice městské části odmítla sochu znovu čistit od barvy, což vyvolalo ostrou reakci Ruska a vedlo k diplomatické přestřelce. Během let se ke kauze vyjadřovala řada poslanců, nejblíže k ní ale měl Ondřej Kolář (TOP09), který byl po celou dobu jejího průběhu starostou zmíněné pražské čtvrti.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Michaela Šebelová
Milada Voborská
Petr Gazdík
Jozef Síkela
Petr Liška
Josef Flek
Martin Exner
Jiří Hájek
Jan Kuchař
Barbora Urbanová
Eliška Olšáková
Michael Rataj
Jarmila Levko Pešlová
Michaela Opltová
Petr Letocha
Tomáš Dubský
Lukáš Vlček
Jan Lacina
Josef Cogan
Jana Krutáková
Martin Hájek
Roman Bělor
Pavla Pivoňka Vaňková
Hana Naiclerová
Josef Bernard
Jan Berki
Viktor Vojtko
Lucie Potůčková
Ondřej Lochman
Petra Quittová
Tomáš Müller
Vít Rakušan
Mikuláš Bek
Vladimír Balaš
