Volební kraj:
Hlavní město Praha
Politická strana:
Občanská demokratická strana
Výbory:
Petiční výbor
Výbor pro zdravotnictví
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Bohuslav Svoboda, lékař a politik, působil mezi lety 2010–2013 jako primátor hlavního města Prahy, v jejímž zastupitelstvu zasedá od roku 2010. Poslancem se stal v roce 2013, předsedá výboru pro zdravotnictví, zároveň zastává funkci řadového člena v petičním výboru a ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Působí ve správní radě VZP. Od roku 2015 zastává post přednosty Gynekologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice.
Dnes již bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v říjnu 2018 třídenní cestu do Moskvy, kde se setkal se sankcionovanou předsedkyní ruské horní komory Valentinou Matvijenkovou a sankcionovaným předsedou Dumy Vjačeslavem Volodinem. Tématem jejich debat byla mimo jiné i možná dostavba jaderné elektrárny Dukovany ruským Rosatomem. Spolu s Vondráčkem se do Ruska vypravila i delegace poslanců z výboru pro vzdělání a výboru pro zdravotnictví. Celá delegace po svém návratu sklidila ostrou kritiku ze strany tehdejší opozice.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Český svaz bojovníků za svobodu se dlouhodobě potýká s ruským vlivem, což vedlo poslance Jakuba Jandu (ODS) a jeho spolustraníky k opakovaným snahám o ukončení státního financování spolku. Mezi pochybení, která se zasloužila o odebrání státní dotace ČSBS, patří nejen podezřelé nakládání se státními penězi a sporná rozhodnutí vedení spolku, ale zejména jeho napojení na Rusko, které nejvíce krystalizuje v předsedovi spolku Jaroslavu Vodičkovi. Ten kromě jiného otevřeně podpořil anexi Krymu a setkával se s ruskými zpravodajci s diplomatickým krytím.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Podpora Tchaj-wanu má v České republice dlouhou tradici a díky tomu mají obě země mezi sebou nadstandardní vztahy. Podpora má dvě dimenze – jednak tu hodnotovou, protože Tchaj-wan je fungující demokracií v porovnání s komunistickou Čínskou lidovou republikou, kde nejsou dodržována lidská práva, druhak i pragmatickou, protože tchaj-wanské investice v ČR dlouhodobě značně převyšují čínské. I díky tomu jsou hlasy vyhrazující se proti Tchaj-wanu ve prospěch Číny v rámci Poslanecké sněmovny relativně ojedinělé.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Eva Decroix
Ivan Adamec
Jakub Janda
Jan Bauer
Jan Bureš
Jan Hofmann
Jan Skopeček
Jana Bačíková
Jana Černochová
Jiří Havránek
Karel Haas
Karel Krejza
Libor Turek
Marek Benda
Martin Baxa
Martin Kupka
Martin Major
Pavel Blažek
Pavel Kašník
Pavel Staněk
Pavel Žáček
Petr Beitl
Petr Bendl
Petr Fiala
Petr Fifka
Renáta Zajíčková
Rudolf Salvetr
Stanislav Blaha
Václav Král
Vít Vomáčka
Vojtěch Munzar
Zbyněk Stanjura
Zdenka Němečková Crkvenjaš