Volební kraj:
Zlínský kraj
Politická strana:
ANO 2011
Výbory:
Organizační výbor
Ústavně-právní výbor
Radek Vondráček zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny, od ledna do října 2017 figuroval jako 1. místopředseda. Do Sněmovny byl poprvé zvolen v roce 2013. V současnosti zasedá v organizačním výboru a předsedá ústavně-právnímu výboru. V minulosti provozoval advokátní činnost, právnický titul získal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem ke své praxi ho hnutí ANO vybralo za stínového ministra spravedlnosti, rovněž zastává funkci místopředsedy hnutí. Mezi lety 2014 až 2017 byl kroměřížským místostarostou.
Dnes již bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v říjnu 2018 třídenní cestu do Moskvy, kde se setkal se sankcionovanou předsedkyní ruské horní komory Valentinou Matvijenkovou a sankcionovaným předsedou Dumy Vjačeslavem Volodinem. Tématem jejich debat byla mimo jiné i možná dostavba jaderné elektrárny Dukovany ruským Rosatomem. Spolu s Vondráčkem se do Ruska vypravila i delegace poslanců z výboru pro vzdělání a výboru pro zdravotnictví. Celá delegace po svém návratu sklidila ostrou kritiku ze strany tehdejší opozice.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).
Radek Vondráček společně s Radimem Fialou odcestoval do Číny rozvíjet politickou a obchodní spolupráci. Během své cesty se setkal s předsedou čínské zpravodajské služby a mluvil s ním za zavřenými dveřmi. Dále poskytl politickou záštitu několika různým projektům a navštívil akademickou sféru, kterou Čína často používá ke špionáži a šíření svých narativů.
V rámci Poslanecké sněmovny dlouhodobě působí Meziparlamentní skupina přátel Číny, jejíž členové se dle veřejně dostupných informací na určité bázi pravidelnosti setkávají s diplomaty čínské ambasády a napomáhají tak legitimizaci čínského režimu. Skupina aktuálně sdružuje řadu poslanců z ANO, dále pak několik poslanců z SPD a dva poslance z ODS.
Tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček opakovaně v krátkém intervalu přijal čínského velvyslance a během schůzek spolu jednali o Vondráčkově cestě do Číny a politické záštitě mezinárodní akce v zemi, kde nejsou dodržována lidská práva a kde se režim dopouští genocidy na Ujgurech.
Radek Vondráček se v dubnu 2019 setkal s místopředsedou Čínského lidového politického poradního shromáždění, které slouží jako nástroj zahraniční kooptace a kontroly politických elit po celém světě.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v listopadu 2019 cestu do Číny. Během delegace jednal i se šéfem Oddělení mezinárodních styků Ústředního výboru Komunistické strany Číny Sung Tchaem. Jako výsledek setkání vydalo Oddělení oficiální komuniké, v němž je mimo jiné uvedeno, že si ANO přeje posílit kontakty s Komunistickou stranou Číny.
Ma Piao do Prahy zavítal v dubnu 2019, aby jednal s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem a poslaneckou skupinou ČR - Čína pod vedením Vojtěcha Filipa. Ma Piao je místopředsedou Čínského lidového politického poradního shromáždění, které má za úkol začleňovat nekomunistické politické strany a složky společnosti do čínského politického systému.
Tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček svým setkáním s členem politbyra KS Číny a bývalým vedoucím lidových milic z města Šen-jang poskytl politickou podporu čínské delegaci, která vyjednávala byznys mj. s představiteli čínské pobočky Home Credit z portfolia PPF.
Dnes již bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček se při návštěvě Číny v listopadu 2019 setkal s předsedou čínské zpravodajské služby. Ta následně zvala předsedu PS Radka Vondráčka, poslance Radima Fialu a Jiřího Kobzu do Pekingu na kontroverzní konferenci Dialog politických stran, kde Čína navazuje zpravodajské vztahy. Žádný z nich se ovšem nakonec nezúčastnil.
Pravidelných oslav pořádaných ruským velvyslanectví příležitosti výročí konce druhé světové války se několikrát zúčastnili poslanci SPD Tomio Okamura, Jaroslav Foldyna a Jaroslav Bašta, ale i poslanci ANO Radek Vondráček a Stanislav Berkovec. Svou návštěvou tak nejenže napomohli legitimizaci ruské agresivní politiky nejen vůči Ukrajině, ale zároveň se vystavili riziku kompromitace ruskými zpravodajskými službami, které na ruské ambasádě ve velkém působí.
Podpora Tchaj-wanu má v České republice dlouhou tradici a díky tomu mají obě země mezi sebou nadstandardní vztahy. Podpora má dvě dimenze – jednak tu hodnotovou, protože Tchaj-wan je fungující demokracií v porovnání s komunistickou Čínskou lidovou republikou, kde nejsou dodržována lidská práva, druhak i pragmatickou, protože tchaj-wanské investice v ČR dlouhodobě značně převyšují čínské. I díky tomu jsou hlasy vyhrazující se proti Tchaj-wanu ve prospěch Číny v rámci Poslanecké sněmovny relativně ojedinělé.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
Na návrh poslankyně Heleny Langšádlové vznikla v Poslanecké sněmovně Stálá komise k řešení hybridních hrozeb. Tomu předcházely takřka dva roky jednání a opakovaná varování o čínském a ruském vlivu v ČR ve zprávách BIS. Komise nakonec vznikla, ale kvůli neochotě poslanců vládnoucí koalice má nižší pravomoce.
Alena Schillerová
Aleš Juchelka
Andrea Babišová
Andrej Babiš
Berenika Peštová
David Kasal
David Pražák
David Štolpa
Drahoslav Ryba
Eva Fialová
František Petrtýl
Helena Válková
Hubert Lang
Igor Hendrych
Ivan Jáč
Ivana Mádlová
Ivo Vondrák
Jan Kubík
Jan Richter
Jan Volný
Jana Berkovcová
Jana Hanzlíková
Jana Mračková Vildumetzová
Jana Pastuchová
Jaroslav Bžoch
Jaroslav Faltýnek
Jaroslava Pokorná Jermanová
Jiří Mašek
Jiří Strýček
Josef Bělica
Josef Kott
Julius Špičák
Kamal Farhan
Karel Havlíček
Karel Rais
Karel Tureček
Klára Dostálová
Ladislav Okleštěk
Lenka Dražilová
Lenka Knechtová
Lubomír Brož
Lubomír Metnar
Lubomír Wenzl
Marek Novák
Margita Balaštíková
Martin Kolovratník
Martin Kukla
Michal Ratiborský
Milan Brázdil
Milan Feranec
Milan Wenzl
Miloslav Janulík
Monika Oborná
Ondřej Babka
Patrik Nacher
Pavel Růžička
Petr Sadovský
Petr Vrána
Renata Oulehlová
Richard Brabec
Robert Králíček
Robert Stržínek
Roman Kubíček
Romana Fischerová
Stanislav Berkovec
Stanislav Fridrich
Taťána Malá
Tomáš Helebrant
Tomáš Kohoutek
Věra Adámková
Zuzana Ožanová