Volební kraj:
Ústecký kraj
Politická strana:
ANO 2011
Andrej Babiš je zakladatelem a předsedou hnutí ANO 2011 a od roku 2017 do roku 2021 předsedou vlády České republiky, do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v roce 2013. V letech 2014 až 2017 působil ve vládě Bohuslava Sobotky jako ministr financí a první místopředseda vlády. Andrej Babiš je dlouhodobě podezříván ze střetu zájmu kvůli svým vazbám na koncern Agrofert, který zakládal a na který má stále rozhodující vliv. Koncern se kromě zemědělství zaměřuje i na média, vlastní například mediální dům MAFRA.
I přes ruskou invazi do Ukrajiny v únoru 2022 se holding Agrofert úzce spojený s předsedou ANO Andrejem Babišem rozhodl pokračovat ve svých byznysových aktivitách v Rusku, a to minimálně do počátku března. Napomáhal tak legitimizaci ruské agrese proti Ukrajině.
Agrofert spojený s bývalým premiérem Andrejem Babišem má dluhy u čínských bank. To vytváří dvojí riziko – zaprvé je Agrofert strategickou firmou, skrze kterou může Čína prosazovat svůj vliv v Evropě. Druhým rizikem je vztah mezi Andrejem Babišem jako dlužníkem a Čínou jako jeho věřitelem, což může vést k ovlivňování jeho politických rozhodnutí.
V roce 2019 navštívil Andrej Babiš ve funkci předsedy vlády Ukrajinu společně s tehdejším místopředsedou vlády Karlem Havlíčkem a setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přestože hlavní cíle cesty byly spíše ekonomické, při setkání s ukrajinským prezidentem Babiš mimo jiné zdůraznil českou podporu územní celistvosti Ukrajiny.
Dnes již bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v říjnu 2018 třídenní cestu do Moskvy, kde se setkal se sankcionovanou předsedkyní ruské horní komory Valentinou Matvijenkovou a sankcionovaným předsedou Dumy Vjačeslavem Volodinem. Tématem jejich debat byla mimo jiné i možná dostavba jaderné elektrárny Dukovany ruským Rosatomem. Spolu s Vondráčkem se do Ruska vypravila i delegace poslanců z výboru pro vzdělání a výboru pro zdravotnictví. Celá delegace po svém návratu sklidila ostrou kritiku ze strany tehdejší opozice.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
V průběhu jara 2020 vypustil důstojník ruské kontrarozvědky FSB Igor Rybakov dezinformaci, že se jeho kolega z FSB Andrej Končakov chystá jedem ricin otrávit tři české politiky – starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Prahy Zdenka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Dezinformace byla nakonec odhalena a celá kauza skončila vyhoštěním obou ruských zpravodajců. Ruské jednání odsoudilo tehdy vládní ANO a opoziční strany ODS, TOP09, STAN, Piráti a KDU-ČSL. Za Rusko se naopak postavilo SPD.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Ministerstvo zahraničí předalo 28. července 2022 prostřednictvím zastupitelských úřadů v Budapešti a Moskvě výpovědní nóty, kterými byla zahájena šestiměsíční lhůta vedoucí k vystoupení Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB). ČR by z obou bank měla odejít počátkem roku 2023. O vystoupení ČR z MBHS bylo rozhodnuto již v roce 2017 vládou Bohuslava Sobotky, vláda Andreje Babiše však odchod odkládala.
Letecká společnost Smartwings v roce 2020 během pandemie covidu-19, požádala stát o pomoc ve formě půjčky nebo státní záruky. Společnost však z 49,92 % nepřímo vlastní čínská státní společnost CITIC Group. Proti případné státní pomoci firmě se postavili různí poslanci, většinou z řad tehdejší opozice jako jsou Jan Lipavský (Piráti), Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), Ivan Bartoš (Piráti), Zbyněk Stanjura (ODS), Věra Kovářová (STAN) nebo Tomio Okamura nebo vládní ČSSD.
Zatčení ruského hackera Jevgenije Nikulina v Praze a následná žádost o jeho vydání ze strany Spojených států a Ruska vedlo k tlaku prezidenta Miloše Zemana na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby ruského hackera vydal do Ruska. Za Pelikánovo rozhodnutí se nicméně postavil tehdejší premiér Andrej Babiš. Zemanův tlak následně zkritizovalo několik opozičních poslanců.
Díky své spolupráci s StB a dlouholetému podnikání a vlastnictví Agrofertu si Andrej Babiš vytvořil vazby na několik osob, které mají blízko k Ruské federaci. Jedná se o vrchního právníka Agrofertu Alexeje Bílka, zesnulého bývalého předsedu dozorčí rady Agrofertu Libora Širokého, bývalého prokuristu jedné z firem Agrofertu Jozefa Kubů, nyní už bývalého zaměstnance Agrofertu Petra Protopopova, bývalého poslance za KSČM Zdeňka Ondráčka a podnikatele ruského původu Alexeje Beljajeva.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
V kontextu vyšetřování kauzy Čapí hnízdo odvezl zaměstnanec Agrofertu Petr Protopopov v roce 2017 premiérova syna na Ruskem okupovaný Krym, kde s vědomím jeho otce a tehdejšího premiéra Andreje Babiše přebýval až do počátku roku 2018. Protopopov se přitom netají svými proruskými postoji a během cesty seznámil Andreje Babiše mladšího i s prorusky smýšlející Ukrajinkou Elizavetou M. Protopopovou navíc Andreje Babiše mladšího už dříve vzal do Moskvy nebo Kaliningradu. V případě únosu Andreje Babiše mladšího z daných míst se pak jeho otec a premiér Andrej Babiš mohl snadno stát vydíratelnou osobou a ohrozit tak suverenitu České republiky.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
Dnes již bývalý premiér Andrej Babiš a tehdejší ministryně financí Alena Schillerová v březnu 2020 během začátku pandemie koronaviru po boku čínského velvyslance osobně přivítali letadlo s čínskými zdravotnickými pomůckami, za něž velvyslancovi i veřejně poděkovali. ČR přitom narozdíl od řady západních států neobdržela zdravotnické pomůcky zdarma. Andrej Babiš a Alena Schillerová tak napomohli propagandistické kampani Číny, která všechny dodávky zdravotnického materiálu provázela. Nákupy rok poté navíc vyhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad, který konstatoval selhání státu na všech úrovních.
V březnu 2020 vyhlásila vláda nouzový stav. Vzápětí premiér Babiš (ANO), ministryně financí Schillerová (za ANO) a ministr vnitra Hamáček (ČSSD) přivítali 1,1 milionu čínských respirátorů na letišti Václava Havla v Praze. Vládní představitelé děkovali čínskému velvyslanci Čang Ťien-minovi a podnikateli Jaroslavu Tvrdíkovi za pomoc. Premiéra Babiše přitom už dříve Bezpečnostní informační služba (BIS) upozornila, že čínská ambasáda přes své krajany v Česku na začátku roku skupovala ve velkém zdravotnické potřeby a posílala je do Číny, která je následně prodávala po celém světě. Nákupy po roce vyhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě, v níž konstatoval selhání státu na všech úrovních.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Alena Schillerová
Aleš Juchelka
Andrea Babišová
Berenika Peštová
David Kasal
David Pražák
David Štolpa
Drahoslav Ryba
Eva Fialová
František Petrtýl
Helena Válková
Hubert Lang
Igor Hendrych
Ivan Jáč
Ivana Mádlová
Ivo Vondrák
Jan Kubík
Jan Richter
Jan Volný
Jana Berkovcová
Jana Hanzlíková
Jana Mračková Vildumetzová
Jana Pastuchová
Jaroslav Bžoch
Jaroslav Faltýnek
Jaroslava Pokorná Jermanová
Jiří Mašek
Jiří Strýček
Josef Bělica
Josef Kott
Julius Špičák
Kamal Farhan
Karel Havlíček
Karel Rais
Karel Tureček
Klára Dostálová
Ladislav Okleštěk
Lenka Dražilová
Lenka Knechtová
Lubomír Brož
Lubomír Metnar
Lubomír Wenzl
Marek Novák
Margita Balaštíková
Martin Kolovratník
Martin Kukla
Michal Ratiborský
Milan Brázdil
Milan Feranec
Milan Wenzl
Miloslav Janulík
Monika Oborná
Ondřej Babka
Patrik Nacher
Pavel Růžička
Petr Sadovský
Petr Vrána
Radek Vondráček
Renata Oulehlová
Richard Brabec
Robert Králíček
Robert Stržínek
Roman Kubíček
Romana Fischerová
Stanislav Berkovec
Stanislav Fridrich
Taťána Malá
Tomáš Helebrant
Tomáš Kohoutek
Věra Adámková
Zuzana Ožanová
