Volební kraj:
Středočeský kraj
Politická strana:
ANO 2011
Výbory:
Organizační výbor
Karel Havlíček zastává od roku 2022 pozici prvního místopředsedy ANO, za nějž byl v roce 2019 jmenován ministrem průmyslu a obchodu a zároveň místopředsedou vlády Andrej Babiše. Od roku 2020 až do vzniku vlády Petra Fialy pak působil i jako ministr dopravy. Do Sněmovny, jíž od roku 2022 místopředsedá, byl zvolen teprve v říjnových volbách v roce 2021, a to jako lídr ANO ve Středočeském kraji. Před svým vstupem do politiky předsedal Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR, ale spjatý je i s firmou ElCom, Sindat nebo s Vysokou školou finanční a správní.
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
V listopadu 2018 slavnostně otevřela Konfuciův institut při VŠFS členka čínského Politbyra a někdejší vedoucí Oddělení práce na jednotné frontě ÚV KS Číny Sun Čchun-lan. Z řad politiků tuto iniciativu uvítal například někdejší děkan VŠFS a současný člen představenstva Karel Havlíček. Oficiálním posláním Konfuciových institutů je „poskytovat výuku čínského jazyka a přibližovat čínskou kulturu,“ ovšem existuje řada důkazů, že slouží také k šíření politického vlivu Komunistické strany Číny.
V průběhu jara 2020 vypustil důstojník ruské kontrarozvědky FSB Igor Rybakov dezinformaci, že se jeho kolega z FSB Andrej Končakov chystá jedem ricin otrávit tři české politiky – starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Prahy Zdenka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Dezinformace byla nakonec odhalena a celá kauza skončila vyhoštěním obou ruských zpravodajců. Ruské jednání odsoudilo tehdy vládní ANO a opoziční strany ODS, TOP09, STAN, Piráti a KDU-ČSL. Za Rusko se naopak postavilo SPD.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Letecká společnost Smartwings v roce 2020 během pandemie covidu-19, požádala stát o pomoc ve formě půjčky nebo státní záruky. Společnost však z 49,92 % nepřímo vlastní čínská státní společnost CITIC Group. Proti případné státní pomoci firmě se postavili různí poslanci, většinou z řad tehdejší opozice jako jsou Jan Lipavský (Piráti), Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), Ivan Bartoš (Piráti), Zbyněk Stanjura (ODS), Věra Kovářová (STAN) nebo Tomio Okamura nebo vládní ČSSD.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v listopadu 2019 cestu do Číny. Během delegace jednal i se šéfem Oddělení mezinárodních styků Ústředního výboru Komunistické strany Číny Sung Tchaem. Jako výsledek setkání vydalo Oddělení oficiální komuniké, v němž je mimo jiné uvedeno, že si ANO přeje posílit kontakty s Komunistickou stranou Číny.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Věra Adámková
Stanislav Fridrich
Romana Fischerová
Jan Kubík
Jan Volný
Lenka Dražilová
Ivan Jáč
Milan Brázdil
Karel Tureček
David Kasal
Ladislav Okleštěk
Jaroslav Bžoch
Andrea Babišová
Zuzana Ožanová
Ivana Mádlová
Stanislav Berkovec
Taťána Malá
Drahoslav Ryba
Tomáš Kohoutek
Roman Kubíček
Petr Sadovský
Petr Vrána
Michal Ratiborský
Richard Brabec
Eva Fialová
Jiří Strýček
Martin Kukla
Jan Richter
Lubomír Brož
Kamal Farhan
Jana Mračková Vildumetzová
Marek Novák
Robert Stržínek
David Pražák
Milan Feranec
Patrik Nacher
Jana Berkovcová
Jiří Mašek
David Štolpa
Aleš Juchelka
Ondřej Babka
Karel Rais
Ivo Vondrák
Lubomír Metnar
Andrej Babiš
Pavel Růžička
Miloslav Janulík
Josef Kott
Martin Kolovratník
Robert Králíček
Jaroslav Faltýnek
Jana Pastuchová
Jaroslava Pokorná Jermanová
Milan Wenzl
Lubomír Wenzl
Radek Vondráček
Klára Dostálová
Hubert Lang
Monika Oborná
Renata Oulehlová
Margita Balaštíková
Josef Bělica
Helena Válková
František Petrtýl
Tomáš Helebrant
Berenika Peštová
Jana Hanzlíková
Julius Špičák
Lenka Knechtová
Alena Schillerová
Igor Hendrych
