Dne 24.2.2022 zahájila Ruská federace vojenskou invazi Ukrajiny. Začátek invaze se nesl ve znamení rozsáhlého bombardování a, jak se později ukázalo, nerealistických plánů Ruska dosáhnout vítězství v horizontu jediného týdne. Ukrajina se prvotnímu náporu ubránila a díky politické, vojenské i humanitární podpoře mezinárodního společenství se jí daří své území s neuvěřitelným nasazením statečně bránit, a dokonce i osvobozovat dříve ztracená území.

Česká republika byla v prvních týdnech invaze v absolutních číslech celosvětové pomoci zaslané Ukrajině mezi top 5 státy světa, a i v oblasti vojenské podpory byla po dobu mnoha měsíců mezi nejaktivnějšími dárci. Náladu společnosti odrážely i reakce poslanců, kteří v oblasti humanitární pomoci pořádali sbírky, podporovali uprchlíky a účastnili se akcí na podporu Ukrajiny. Na druhé straně ovšem našla i menšina těch, kteří napříč záběrům bombardovaných měst a civilistů opouštějících ve spěchu své domovy, byli proti humanitární podpoře Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků. Jejich hlavním argumentem byla obava o zachování životní úrovně českých občanů.

Na strategické úrovni řešili otázku pomoci Ukrajině především klíčoví ministři a předseda vlády Petr Fiala. Vláda ČR se postavila k humanitární pomoci Ruskem napadené Ukrajiny a jejích před válkou prchajících obyvatel s plným nasazením a ministři zodpovědných resortů Vít Rakušan, Jan Lipavský, Marian Jurečka, Mikuláš Bek, Martin Kupka, Petr Gazdík či Josef Síkela (spolu s dalšími ministry uvedenými níže) v rámci svých oblastí působnosti činili nutná opatření k zvládnutí migrační vlny a podpory suverénní Ukrajiny na vnitrostátní i mezinárodní scéně. Pomoc bude poskytována nejen okamžitě, ale také v budoucnu, při obnově Ukrajiny a bude příležitostí pro české firmy a investory.

Svoji roli plnil i ministr kultury Martin Baxa, který vedle podpory ukrajinských umělců a ubytovávání uprchlíků též pomáhal se záchranou ukrajinského kulturního dědictví.

Odpůrce humanitární pomoci Ukrajině lze, až na výjimky, rozdělit do dvou táborů, a to dle stranické příslušnosti. Hnutí ANO zpočátku darovalo významnou finanční částku na humanitární účely, ubytovací kapacity byly i na Čapím hnízdě a mnoho poslanců ANO se účastnilo akcí na podporu Ukrajiny, včetně předsedy hnutí, Andreje Babiše.

Postoj vedení hnutí ANO se však rychle změnil. Andrej Babiš a další členové hnutí, mezi nimi Alena Schillerová, se brzy začali vyhraňovat proti vládě ČR za způsoby humanitární pomoci Ukrajině a prosazovat narativ, že se tato podpora děje na úkor běžných občanů a není jí tolik třeba. Andrej Babiš tak populisticky využil ruskou invazi na Ukrajinu pro účely vlastního vnitropolitického boje.

Druhý tábor je ideologický. Hnutí SPD ani od počátku systematicky nepodporovalo humanitární pomoc napadené Ukrajině a jejím uprchlíkům, jeho předseda Tomio Okamura již v ve válku odsuzujícím prohlášení uvedl zájmy občanů ČR na prvním místě. Většina poslanců hnutí se vyjadřovala a stále vyjadřuje protiukrajinsky a humanitární pomoc buď zcela odmítá, nebo by ji limitovala na naprosté minimum pod záminkou, aby nebyli nijak zasaženi občané ČR.

Spolu s Tomiem Okamurou jsou předními kritiky vlády a jakékoliv formy pomoci poslanci Radim Fiala a Radek Koten, kteří sdílí i prokázané dezinformace a štvavé příspěvky. Předseda hnutí Tomio Okamura označuje ruské invazi se bránící Ukrajince za nacisty, co roznáší nemoci. Byť ani v případě SPD Tomia Okamury nelze vyloučit populistické důvody, jedná se v případě hnutí i o ideologii, protože mnozí jeho členové mají k Rusku velmi blízko.

Mnoho poslanců pomáhalo především v prvních týdnech ruské invaze pořádat sbírky finanční i materiální pomoci, či rovnou poskytovali v rámci zastupitelstev a resortů finanční a materiální pomoc. Mezi nimi k nejaktivnějším patřili: poslankyně Romana Fischerová, poslanec Martin Kolovratník, poslanec Robert Stržínek, poslanec Pavel Staněk, poslankyně Eva Decroix, poslanec Stanislav Blaha, poslanec David Šimek, poslanec Jiří Carbol, poslanec Ondřej Kolář, poslankyně Milada Voborská, poslanec Ondřej Lochman, poslanec Jan Kuchař, ministr Zdeněk Nekula.

Častou formou pomoci bylo též pořádání a promování kulturních benefičních akcí, často s účastí ukrajinských hostů. Výtěžek z akce zpravidla putoval na humanitární pomoc. Tuto pomoc poskytovali: poslankyně Romana Fischerová, poslankyně Eva Decroix, poslanec Stanislav Blaha, poslanec Jiří Carbol, poslanec Ondřej Kolář a ministryně Anna Hubáčková.

Častá byla i nemateriální, či nepřímo materiální podpora ukrajinských uprchlíků. Jednalo se o vytváření a promování volnočasových či adaptačních aktivit pro zapojení uprchlíků do společnosti a jejich ubytování či přepravu. Mezi poslance, co takovou formu pomoci pomáhali poskytovat či promovat patřili: poslanec Martin Kolovratník, poslanec Robert Stržínek, poslanec Pavel Staněk, který pomáhal i ukrajinské právničce v pro uprchlickém projektu, poslankyně Eva Decroix, poslanec Stanislav Blaha, poslanec David Šimek, poslanec Jiří Carbol, ministryně Helena Langšádlová, ministr Vlastimil Válek, ministr Ivan Bartoš, poslankyně Milada Voborská, poslanec Ondřej Lochman, poslanec Jan Kuchař, ministr Zdeněk Nekula, ministryně Anna Hubáčková.