Volební kraj:
Pardubický kraj
Politická strana:
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
Výbory:
Organizační výbor
Ústavně-právní výbor
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Marek Výborný krátce vedl KDU-ČSL, dlouhodobě se zaměřuje na oblast školství, měl být i kandidátem KDU-ČSL na ministra školství. V současné Sněmovně místopředsedá Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jako řadový člen zasedá v Ústavně-právním výboru. Sám vyučuje dějepis, základy společenských věd a latinu na Gymnáziu Mozartova Pardubice, kde také zastával funkci ředitele. Ve Sněmovně se pohybuje od roku 2017, kdy se poprvé stal poslancem. Od roku 2006 zasedá v Zastupitelstvu města Heřmanův Městec, kde mezi lety 2006–2014 vykonával funkci radního.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve dnech 15. a 16. března 2022 účastnil cesty do Kyjeva, na které ho doprovázely diplomatické špičky Polska a Slovinska a během které se setkal s ukrajinskými představiteli včetně prezidenta Zelenského. Delegaci podpořili zejména poslanci vládních stran, ačkoliv ji někteří považovali za riskantní. Kriticky se k cestě vyjádřili někteří poslanci SPD a ANO.
V kontextu dlouhodobého a hrubého porušování lidských práv ze strany Čínské lidové republiky se několik tehdy opozičních poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) pokusilo na půdě Poslanecké sněmovny iniciovat výzvu vládě, aby Čínu vyzvali k okamžitému ukončení pronásledování a věznění občanů na základě jiné víry nebo politických názorů. Vládní poslanci však její projednávání zablokovali, stejně jako další pokus o její projednání v roce 2021.
V průběhu jara 2020 vypustil důstojník ruské kontrarozvědky FSB Igor Rybakov dezinformaci, že se jeho kolega z FSB Andrej Končakov chystá jedem ricin otrávit tři české politiky – starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Prahy Zdenka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného. Dezinformace byla nakonec odhalena a celá kauza skončila vyhoštěním obou ruských zpravodajců. Ruské jednání odsoudilo tehdy vládní ANO a opoziční strany ODS, TOP09, STAN, Piráti a KDU-ČSL. Za Rusko se naopak postavilo SPD.
Zatčení ruského hackera Jevgenije Nikulina v Praze a následná žádost o jeho vydání ze strany Spojených států a Ruska vedlo k tlaku prezidenta Miloše Zemana na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby ruského hackera vydal do Ruska. Za Pelikánovo rozhodnutí se nicméně postavil tehdejší premiér Andrej Babiš. Zemanův tlak následně zkritizovalo několik opozičních poslanců.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Podpora Tibetu a hodnotové zahraniční politiky má v České republice tradici od dob prezidenta Václava Havla. Proti jakékoliv podpoře Tibetu se ovšem vymezuje Čínská lidová republika, která politikům, kteří ji projevují, vyhrožuje a naopak podplácí ty, kteří dodržují tzv. politiku jedné Číny. To často vede až k nedůstojným aktivitám na politické scéně.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Aleš Dufek
Anna Hubáčková
Antonín Tesařík
David Šimek
Hayato Okamura
Jan Bartošek
Jiří Carbol
Jiří Horák
Jiří Navrátil
Karel Smetana
Marian Jurečka
Marie Jílková
Michael Kohajda
Miroslav Zborovský
Nina Nováková
Ondřej Benešík
Pavel Bělobrádek
Pavla Golasowská
Róbert Teleky
Romana Bělohlávková
Šimon Heller
Tom Philipp
Vít Kaňkovský
Zdeněk Nekula