Volební kraj:
Liberecký kraj
Politická strana:
Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Výbory:
Kontrolní výbor
Výbor pro obranu
Radovan Vích byl poslancem zvolený v roce 2017, v současné Sněmovně předsedá kontrolnímu výboru, zároveň zasedá ve výboru pro obranu a ve stálé komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Mezi lety 2016 až 2020 navíc zasedal v libereckém krajském zastupitelstvu, mandátu se ale vzdal kvůli převzetí mandátu předsedy programové komise a práci v předsednictvu hnutí SPD. Před vstupem do politiky byl vojákem z povolání, postupně vystřídal několik pozic ve velitelských, štábních, vedoucích a řídících funkcích na GŠ AČR a MO. V letech 1997–1998 působil jako vedoucí sekce součinnosti kontingentu AČR se štábem velitelství SFOR-II v Sarajevu. Dodnes se věnuje tématům spojeným s armádou, je plukovníkem v záloze.Radovan Vích je bývalý voják a od roku 2017 poslanec, v letech 2016 až 2020 pak působil i jako zastupitel Libereckého kraje. Figuruje ve Výboru pro bezpečnost i pro obranu, kde je místopředseda.
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Ruský pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala vyvolal diplomatickou krizi nejen na národní úrovni, když Rusko označilo Českou republiku jako možného původce použitého jedu novičok. Že se látka u nás vyráběla i uskladňovala lživě prohlásil Miloš Zeman, přičemž jej v tomto výroku podpořili zejména poslanci SPD. Ve Sněmovně se ho zastalo i ANO spolu s komunisty a tehdejším sociálním demokratem Jaroslavem Foldynou (nyní SPD). Opoziční strany po něm požadovaly vysvětlení a jeho slova odsoudily.
Podle naší analýzy poslanec SPD Radovan Vích šíří prokremelské dezinformace, čímž pomáhá legitimizovat politiku Ruské federace. Například označil incident v Kerčském průlivu za protiruskou provokaci nebo zpochybňoval zapojení důstojníků GRU do výbuchu ve Vrběticích. Vích rovněž poskytuje rozhovory dezinformačním webům jako je Sputnik.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Zimní olympijské hry konané v únoru 2022 v Číně se staly kvůli masivnímu čínskému porušování lidských práv terčem diplomatického bojkotu ze strany řady zejména západních států, k nimž se přidala i vláda Petra Fialy. Bojkot podpořili zejména poslanci stran vládní koalice, proti tomuto kroku se pak ozývaly hlasy zejména z SPD, ale i ANO.