Volební kraj:
Hlavní město Praha
Politická strana:
ANO 2011
Výbory:
Výbor pro bezpečnost
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj
Robert Králíček předsedal v minulém volebním období stálé komisi pro hybridní hrozby, v níž od říjnových voleb v roce 2021 nadále působí jako řadový člen. Bezpečnostní problematice se věnuje i jako člen výboru pro bezpečnost nebo jako člen dalších stálých sněmovních komisí pro kontrolu činnosti NÚKIB, BIS a Vojenského zpravodajství. Před vstupem do Sněmovny v roce 2017 vykonával v letech 2014–2018 funkci radního MČ Praha 12. Mimo politiku dlouhodobě působil v telekomunikační sféře a pracoval například ve společnosti CISCO.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Na návrh poslankyně Heleny Langšádlové vznikla v Poslanecké sněmovně Stálá komise k řešení hybridních hrozeb. Tomu předcházely takřka dva roky jednání a opakovaná varování o čínském a ruském vlivu v ČR ve zprávách BIS. Komise nakonec vznikla, ale kvůli neochotě poslanců vládnoucí koalice má nižší pravomoce.
Igor Hendrych
Jana Hanzlíková
Milan Wenzl
Jan Richter
Robert Stržínek
Jan Kubík
Ondřej Babka
Marek Novák
Jan Volný
Michal Ratiborský
Milan Brázdil
Jiří Strýček
Julius Špičák
Jiří Mašek
Miloslav Janulík
Karel Tureček
Josef Bělica
Stanislav Berkovec
David Štolpa
Alena Schillerová
Jaroslav Faltýnek
Romana Fischerová
Lubomír Wenzl
Ivo Vondrák
Patrik Nacher
Drahoslav Ryba
Taťána Malá
Radek Vondráček
Zuzana Ožanová
Karel Havlíček
Tomáš Kohoutek
Jana Pastuchová
Lubomír Brož
Petr Vrána
Eva Fialová
Martin Kukla
David Pražák
Martin Kolovratník
Andrea Babišová
David Kasal
Margita Balaštíková
Josef Kott
Jana Mračková Vildumetzová
Tomáš Helebrant
Richard Brabec
Lenka Knechtová
Hubert Lang
Helena Válková
Andrej Babiš
Jaroslav Bžoch
Karel Rais
Stanislav Fridrich
Klára Dostálová
Kamal Farhan
Renata Oulehlová
Ladislav Okleštěk
Ivana Mádlová
Lenka Dražilová
Jaroslava Pokorná Jermanová
Milan Feranec
Věra Adámková
Berenika Peštová
Lubomír Metnar
Jana Berkovcová
Monika Oborná
Pavel Růžička
Roman Kubíček
Petr Sadovský
Aleš Juchelka
Ivan Jáč
František Petrtýl