Dlouhodobá ruská agrese proti Ukrajině, která začala v roce 2014 nezákonnou anexí Krymu a podporou proruských separatistů na východě Ukrajiny, je předmětem řady balíčků sankcí namířených proti Rusku nebo těm, kteří nesou za ruské agresivní akce určitou odpovědnost.

Milníkem v sankcích proti Rusku bylo uznání Ruskem neovládaných oblastí Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině dne 21. února 2022 a nevyprovokovaná a neoprávněná invaze Ukrajiny dne 24. února 2022. V reakci na to přijala řada aktérů mezinárodních vztahů nové hospodářské sankce namířené proti Rusku.

Například Evropská unie přijala již šest balíčků sankcí, jejichž cílem je oslabit schopnost Kremlu financovat válku a uvalit jasné ekonomické a politické náklady na ruskou politickou elitu odpovědnou za invazi. Sankce EU proti Rusku zahrnují hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření.

Rusko se sice snaží tvrdit, že mu západní sankce neškodí, ale skutečnost je jiná. Například studie Yaleovy univerzity ukazuje, že sankce poškozují ruský byznys a zcela ochromují ruskou ekonomiku. Rusko se navíc aktivně snaží přimět EU a další západní země, aby své sankce zrušily.

Otázka protiruských sankcí je také součástí aktivní diskuse významné části české politické scény, která je rozdělena na příznivce sankcí a odpůrce. Na základě výsledků naší analýzy lze konstatovat, že nejčastější nepravdivá tvrzení odpůrců sankcí jsou, že sankce jsou buď neúčinné, nebo že nás sankce poškozují daleko více než Rusko. Sankce jako neúčinné například v minulosti kritizoval prezident Miloš Zeman.

Mezi největší odpůrce protiruských sankcí patří předseda SPD Tomio Okamura, který dlouhodobě a opakovaně sankce označuje jako neúčinné nebo šíří tvrzení, že sankce poškozují především českou ekonomiku, například na svém facebookovém profilu v roce 2016 uvedl: „Od začátku říkám, že ekonomické sankce vůči Rusku byly od počátku naprostá hloupost, která nejvíc poškodila nás a celou Evropu.”

Za SPD dále opakovaně proti sankcím vystupují poslanci SPD Jiří Kobza, Radek Koten, Radim Fiala, Jaroslav Foldyna nebo poslankyně Karla Maříková, která například kritizovala záměr odstřihnout ruské banky ze sítě SWIFT: „Západ zvažuje, že odstřihne Rusko od mezibankovního systému SWIFT, v ten moment nastává problém jak budeme platit Rusku za plyn. Nezaplatíme = střih.” Nebo bývalý velvyslanec v Rusku a Ukrajině Jaroslav Bašta. V menší míře se sankcemi proti Rusku nesouhlasili poslanci SPD Radovan Vích a Jan Hrnčíř.

Protiruské sankce opakovaně napadl i poslanec Radek Vondráček (ANO 2011), v roce 2018 například během návštěvy Ruska, kde se setkal s lidmi na sankčním seznamu Evropské unie otevřeně diskutoval o možnosti snížit rozsah sankcí: „Považujeme ale za úplně normální posoudit v EU objem a rozsah těchto sankcí. Měli bychom o tom otevřeně mluvit.“ Proti sankcím opakovaně dále vystupoval poslanec Petr Bendl (ODS), který kvůli nim i interpeloval tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečku. Bendl sankce považuje za nesmysl.

Proti sankcím se v minulosti opakovaně vyslovil i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011). Pronesl například názor, že poškozují české podnikatele: „Já na to neumím odpovědět. Máme problém s obsazením Krymu a s těmi dohodami a samozřejmě ty sankce nic moc nepřinesly a poškozuje to všechno, takže by bylo dobré to politicky vyřešit a znovu začít s Ruskem obchodovat.“ Při některých příležitostech, jako byla schůzka s nejvyššími ústavními činiteli v září 2018 nebo schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v listopadu 2019 nicméně vyjádřil sankcím podporu.

Sankce na druhé straně jasně a dlouhodobě obhajuje předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která například v roce 2014 kritizovala prezidenta Zemana za slova o tom, že k sankcím není důvod. Spolu s ní se sankcí dlouhodobě zastává předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který mimo jiné kvůli invazi Ukrajiny zastává odstřižení Ruska od sítě SWIFT nebo v roce 2016 nesouhlasil s požadavky o zrušení sankcí: „Nelze však vyměnit lidská práva za to, že budeme vyvážet zboží do Ruska.”

Se sankcemi proti Rusku rovněž dlouhodobě souhlasí předseda Pirátů Ivan Bartoš nebo jeho  stranický kolega a ministr zahraničí Jan Lipavský, který za Česko na evropské úrovni prosazoval co nejtvrdší sankce: „Mimořádně se scházíme v Bruselu kvůli napadení Ukrajiny Ruskem. Hlavním tématem Rady ministrů zahraničí EU jsou sankce proti Rusku a podpora Ukrajiny. Česko podporuje co nejtvrdší mezinárodní sankce.” Lipavský se rovněž významně zasloužil o přijetí Magnitského zákona.

Podporu v souvislosti se sankcemi proti Rusku vyjádřil ministr vnitra a předseda Starostů Vít Rakušan, který mimo jiné prosazoval zpřísnění vízového režimu pro občany Ruska a Běloruska. Podobný postoj zastává i premiér Petr Fiala, který mimo jiné v souvislosti s přijetím sankcí kvůli invazi Ukrajiny uvedl: „Vladimir Putin rozumí jen síle. Proto musíme jednat tvrdě a zastavit jeho agresi proti nám a našemu spojenci Ukrajině!”

Sankcí se dále výrazně zastává řada poslanců vládních stran. Z TOP 09 to je například ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR Helena Langšádlová, která například k anexi Krymu Ruskem mimo jiné prohlásila: „Já si myslím, že za stávající situace jsou sankce tím minimálním krokem, který musí ze strany Evropské unie zaznít a musí být vykonán.” Vyzvala rovněž k přijetí sankcí kvůli ruské invazi Ukrajiny. Obdobně se vyjádřili její straničtí kolegové Ondřej Kolář, Jan Jakob, Michal Kučera nebo Marek Ženíšek.

Za podporu sankcí se jasně postavili poslanci KDU-ČSL Jan Bartošek, Pavel Bělobrádek, Jiří Horák a Ondřej Benešík. Bývalý předseda lidovců Bělobrádek například prohlásil, že sankce je nutné prosadit i za cenu možných hospodářských škod. Podobně se vyjádřil i v souvislosti s anexí Krymu: „Válčit nechceme. Zbývají jen sankce. Nemůžeme Ukrajině udělat to samé, co udělali nám v Mnichove. Sankce budou bolet i nás, ale nechceme-li válčit, což nechceme, zbývají jen tvrdé sankce. Přestože nás ekonomicky poškodí. Je to ale cena za hodnoty s principy.”

Z vládní ODS je zastánkyní tvrdých sankcí ministryně obrany Jana Černochová, která se například vymezila prezidentovým slovům o neúčinnosti sankcí a uvedla: „Sankce jsou jedním z mála mírových nástrojů, kterými lze eliminovat imperialistické choutky Ruska.” Sankce podporuje i ministr financí Zbyněk Stanjura, který například po jednání ministrů financí v Bruselu uvedl, že EU chce zamezit obcházení sankcí proti Rusku a zlepšit jejich vymáhání. Dále se silně sankcí zastávají poslanci ODS Martin Kupka, Martin Baxa, Eva Decroix, Stanislav Blaha a Pavel Žáček.

Za STAN se protiruské sankce významně podporuje ministr pro Evropské záležitosti Mikuláš Bek nebo ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Bek mimo jiné prohlásil, že ČR bude během předsednictví Evropské unie prosazovat další sankce. Síkela sankce podpořil za předpokladu, že: „bude platit princip, že i o tu bolest se musíme rozdělit spravedlivým způsobem.” MPO rovněž zrušilo v Rusku projekty ekonomické diplomacie. Obdobně se sankcí zastávali další poslanci STAN jako jsou Ondřej Lochman, Petr Gazdík nebo pirátská poslankyně Olga Richterová.

Z opozičních poslanců se ve prospěch sankcí jasně vyjádřil bývalý ministr dopravy a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle kterého budou mít pro Rusko zdrcující dopady: „Sečteno a podrženo, EU to s nemalými ztrátami ustojí, Rusko prakticky nemá šanci. První dny války v každém případě ukazují, že dopady budou drtivé. Nic se nevyrovná zmařeným lidským životům, ale v čase budeme počítat i ztráty ekonomické. Musíme je podstoupit, agresorovi není možné ustupovat, ale musíme se na ně připravit.“ Se sankcemi výrazně souhlasí také poslanec ANO 2011 Marek Novák a Jaroslav Bžoch.