Nejen v českých médiích je jméno českého prezidenta Miloše Zemana často skloňováno v souvislosti s jeho proruskou a pro-čínskou orientací. Zájmy východních velmocí otevřeně prosazuje od svého zvolení v roce 2013, ale v podobném duchu se vyjadřuje už od dob, kdy byl předsedou ČSSD a vlády. V době, kdy byl premiérem, figuroval v ruských ekonomických zájmech v Evropě, když za nejasných okolností odpustil stomiliardový dluh Ruska u České republiky za pětinovou cenu.

Podle politologa Lubomíra Kopečka Zeman ukončí svůj druhý prezidentský mandát jako proruská a pročínská postava, která svými snahami nic pozitivního České republice nepřinesla. Právě naopak – jeho východní vystupování ubralo České republice na důvěryhodnosti v mezinárodním kontextu. Většina jeho ekonomických plánů se neuskutečnila – nebo jen minimálně – a zůstala v podobě memorand.

Na Hradě je prezident Zeman obklopen lidmi, kteří znervózňují nejen část veřejnosti a Sněmovny, ale také bezpečnostní složky. Jeho poradce Martin Nejedlý byl monitorován kontrarozvědnou službou BIS, která podle serveru Neovlivní.cz získávala informace k jeho ruským kontaktům a byznysovým aktivitám.

Nejedlý, který žil deset let v Rusku, spoluvlastnil s ruskou ropnou společností Lukoil firmu Lukoil Aviation Czech. Ta – přestože se v roce 2007 stala bez tendru největším dodavatelem paliv na ruzyňské letiště – dlouho prodělávala a skončila se stamilionovými dluhy a pokutou za nedodané palivo ve výši třiceti milionů korun. Nejedlému se placení dluhů a finančního postihu vyhnulo, protože se o ně skrze prostředníky postaral druhý společník – ruský Lukoil.

Další kontroverzní postavou, kterou si kolem sebe Zeman udržoval, byl jeho poradce Jie Ťien-ming, který měl s prezidentem spolupracovat na čínských investicích v Česku. Mezi lety 2003 a 2005 pracoval pro orgán podřízený Ústřední vojenské komisi čínské komunistické strany, který vykonával funkci zpravodajské služby. Jie, jež zároveň stál v čele společnosti CEFC, v roce 2018 zmizel a záhy se ukázalo, že byl čínským režimem zatčen a vyšetřován kvůli podezření z ekonomické kriminality. CEFC v Česku vlastnila fotbalový klub Slavia Praha nebo Pivovary Lobkowicz.

Obratem do Číny odletěl Nejedlý a prezidentův kancléř Vratislav Mynář, který se s oblibou vydává na pracovní cesty do kontroverzních destinací bez doprovodu prezidenta a přílišného informování veřejnosti – všechny jeho cesty kromě jedné přitom mířily právě do Číny nebo Ruska.

Dvojici doprovázel i Jaroslav Tvrdík, bývalý zástupce CEFC v Evropě a zároveň zmocněnec prezidenta pro Čínu. Prezident přitom tvrdil, že ho finanční problémy CEFC překvapily. Nijak to ovšem neovlivnilo jeho snahu dostat do Česka čínské investice a rozvíjet česko-čínské vazby, jak byl ostatně zvyklý od začátku svého mandátu.

Hned po svém zvolení získal Zeman v roce 2013 šanci sestavit si vládu podle svých představ. Prezident do čela úřednické vlády jmenoval svého známého Jiřího Rusnoka, jehož vláda nakonec nikdy nezískala důvěru Sněmovny. Podařilo se jí ale nastartovat česko-čínské vztahy na dříve nepozorované úrovni. Díky Rusnokovi získal Zeman svou první pozvánku do Číny a na čínské investice začal dohlížet kontroverzní Jaroslav Tvrdík jakožto Rusnokův poradce.

Čína byla v roce 2014 cílem jedné z jeho prvních státních návštěv. V Pekingu jednal se svým protějškem Si Ťin-pchingem a prohlásil, že uznává územní celistvost jedné Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu a k cestě řekl, že se jel (od represivní vlády čínské komunistické strany) poučit, jak stabilizovat společnost.

V roce 2015 se jako jediná hlava z členských států EU zúčastnil čínské přehlídky k příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. Během této cesty přihlížel podepsání smluv mezi firmou CEFC, firmou Pivovary Lobkowicz a dalšími, a také potvrdil, že se předseda představenstva CEFC Jie Ťien-ming už před časem stal jeho poradcem.

Třetí prezidentova cesta do Číny mířila v roce 2017 opět za jeho protějškem Si Ťin-pchingem. Kromě několika jednání s představiteli čínských firem a účasti na summitu k projektu Hedvábná stezka se stihl setkat i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Za čínským prezidentem jel znovu hned následující rok. V roce 2019 pak byl součástí jeho delegaci do Číny například i Jaromír Jágr a Zeman měl tentokrát na programu podpis memoranda mezi Bank of China a firmou CITIC o investicích v ČR.

Od nástupu do funkce podnikl i několik cest za ruským prezidentem. Do Ruska vyjel v letech 2014, 2015 a 2017. Pokaždé se setkal s Vladimirem Putinem, se kterým řešil například vydání ruského hackera Nikulina nebo dostavbu Dukovan a zároveň před ním kritizoval sankce mířené proti Rusku.

Jednou z hlavních charakteristik jeho zejména druhého mandátu bylo jeho pragmatické spojenectví s dnes již bývalým premiérem Andrejem Babišem, na kterém mohli vydělávat oba. Zatímco Zeman Babiše hájil v kauze dotačního podvodu, Babiš přes prezidentskými volbami v roce 2018 prohlásil, že Zemana považuje za „jednu z nejsilnějších osobností po roce 1989 a člověka, který nekrade, jsou za ním výsledky, drží slovo […].“ Přesto se našly chvíle, kdy si neodpustil kritiku jeho kroků – například když Zeman kritizoval BIS a Babiš se přesto rozhodl znovu pověřit Michala Koudelku řízením kontrarozvědky.

Andrej Babiš a jeho hnutí ANO neměli za dobu své vlády výraznou zahraniční politiku a tohoto sektoru se ujal právě Zeman a prezidentská kancelář, která měla na mezinárodní postavení Česka zásadní vliv. Prezidentova zahraniční politika si ve Sněmovně získala řadů odpůrců, kteří poukazovali na její proruský a pročínský charakter, ale také řadu příznivců.

Prezident protlačoval ruské a čínské zájmy od svého zvolení velmi konzistentně, a to i přes všechny neúspěchy nebo kontroverze s jeho kroky spojené, od kauzy Novičok, přes slibované čínské investice až po zpochybňování ruské role ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Ruskou invazi do Ukrajiny ale odsoudil – „[…] Ruská federace zaútočila na Ukrajinu. Jedná se o akt nevyprovokované agrese,“ řekl ve svém projevu z 24. února 2022.

Politologové se ale shodují na tom, že jeho odsouzení ruské agrese přišlo pozdě, jelikož přístup k informacím zpravodajských služeb měl už při anexi Krymu, a přesto dlouho sloužil ruským zájmům a bagatelizoval hrozbu z Kremlu. Je možné spekulovat, že pokud by se Zeman rozhodl Rusko za invazi neodsoudit, mohla by ho dostihnout ústavní žaloba za jeho předchozí výroky na podporu Ruska, případně by mohl přijít o svůj poslední vliv.

Příležitost bránit prezidenta Zemana před kritiky příliš často nemíjeli zejména poslanci SPD. Její předseda Tomio Okamura ho kromě jiného podpořil ve věci požadování jmen ruských špionů v ČR nebo jeho vyjádření ke kauze Novičok. Poslanec Jaroslav Foldyna se Zemanem dokonce cestoval do Srbska s jasným postojem o nelegitimitě Kosova.

Okamura také souhlasil s odstraněním Koudelky z postu ředitele BIS a k Zemanovi se přidal v názoru, že anexe Krymu je hotovou věcí, která byla rozhodnuta „radostným“ referendem. Podporu u něj Zeman nacházel i ve věci cesty předsedy senátu Vystrčila na Tchaj-wan, se kterou prezident nesouhlasil. Okamura zdůrazňoval Zemanovu roli v česko-čínských vztazích, když byly do ČR na začátku pandemie dodány čínské zdravotnické pomůcky.

Zemanův přístup dále schvalovali poslanci Václav Král (ODS) nebo Jaroslav Bašta (SPD). Se Zemanem nemá zásadní problém ani Karel Tureček (ANO). Někteří poslanci se s prezidentem stýkali na kontroverzních akcích a cestách, jako například Radek Vondráček (ANO), který s ním a s ruskými diplomaty několikrát slavil Den vítězství na ruské ambasádě. Ve věci novičok bránil Zemana a jeho výroky o výrobě této látky v Česku.

Na jedné z cest do Číny Zemana doprovodil poslanec Richard Brabec (ANO), tehdy ještě ministr životního prostředí, který chválil čínské environmentální snahy. Skepticky se vyjadřoval také ke kauze Huawei. V roce 2017 další z jeho cest do Číny sice schválila vláda, ale bez podpory dvou jejích členů – jedním z nich byl tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Státní návštěvy Číny ale opět schválil poslanec Foldyna (SPD).

Marian Jurečka (KDU-ČSL) spolu s poslankyní Věrou Kovářovou (STAN) si v reakci na cestu Nejedlého a kancléře Mynáře do Číny v souvislosti se zatčením prezidentova poradce Jie vyžádali informace o skutečném účelu vyslání delegace a o původu jejího financování.

Další poslanci hnutí ANO měli často vymezenější názory. Nejčastěji se k Zemanovi vyjadřovali v souvislosti s kauzou Vrbětice nebo novičok, při nichž Zeman bránil ruské zájmy na úkor bezpečnosti České republiky a dobrého jména českých bezpečnostních složek. Za to ho kritizovali poslanci ANO Robert Králíček, Jaroslav Bžoch nebo Milan Brázdil. Kriticky se k němu postavil i Martin Kolovratník.

Nejsilnější kritiky nacházel Zeman mezi poslanci současných vládních stran a jejich předsedy, včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a také ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Jeho postoj k Rusku a Číně opakovaně odsuzovali politici z řad TOP09, ODS, KDU-ČSL, STAN a Pirátů.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP09, se svým názorem netají dlouhodobě, kritiku Zemana sdílela už po anexi Krymu. Mezi dlouhodobé kritiky se řadí i Marek Ženíšek (TOP09) nebo Petr Gazdík (STAN), který se proti prezidentově orientaci na Rusko vyjadřoval už v roce 2013. Gazdík také bojkotoval předávání státních vyznamenání, když Zeman odmítl vyznamenat Jiřího Bradyho, strýce tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana, který se sešel s dalajlámou.

K jeho cestě na vojenskou přehlídku do Moskvy v roce 2015, které se nakonec neúčastnil, vydal poslanecký klub TOP09 a Starostové v čele s Markem Ženíškem (TOP09) usnesení, které mělo zařadit diskuzi o ní na program schůze Sněmovny. Tu stejnou cestu oslavoval například poslanec Jaroslav Foldyna (SPD).

Langšádlová (TOP09), která iniciovala vznik komise pro hybridní hrozby, Zemana také kritizuje opakovaně a kontinuálně. Kromě jiného se během pandemie covidu-19 k Zemanovým krokům vyjádřil třeba i Jan Jakob, spolustraník Langšádlové. Na začátku druhého Zemanova mandátu ho poslanec Michal Kučera (TOP09) nazval „největším bezpečnostním rizikem České republiky,“ v roce 2015 odmítl setkání s ním v Lounech, kde je Kučera zastupitelem.

Odpor vůči Zemanovým vyjádřením byl na jednom ze svých vrcholů při kauze Vrbětice. Vyjádřil se Jakob (TOP09), Ženíšek (TOP09), Kučera (TOP09), Gazdík (STAN), Věra Kovářová (STAN) a další.

Velmi jasně se k Zemanovým postojům vyjádřil poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL), který mimo jiné upozornil na to, že Zemanovy kroky napomáhají rozkládání společnosti, jedné z metod hybridní války. „[Zeman] podporuje snahu Putinovy vlády o obnovení dominantního postavení autoritativního Ruska v Evropě,“ uvedl. Bránil také BIS před prezidentovými útoky, podobně jako současný ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Zemanovy postoje k Číně odsoudil i Michal Kučera (TOP09) nebo ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ale zaměřuje se na ně zejména Olga Richterová (Piráti). Kromě jiného byla součástí skupiny poslanců, kteří v roce 2019 požadovali po vládě a prezidentovi Zemanovi výzvu adresovanou Číně ve věci ukončení pronásledování a zabíjení politických vězňů a porušování lidských práv. V souvislosti s kauzou Huawei obecně zpochybňovala to, zda Zeman hájí veřejný zájem „nebo něco úplně jiného,“ když tvrdil, že Čína kvůli vyjádřením NKÚ a BIS může podniknout odvetná opatření vůči českým společnostem – včetně PPF – a „čínským investicím“ v ČR.