Dne 24.2.2022 zahájila Ruská federace (RF) vojenskou invazi na Ukrajinu. Začátek invaze se nesl ve znamení rozsáhlého bombardování a, jak se později ukázalo, nerealistických plánů RF dosáhnout vítězství v horizontu jediného týdne. Ukrajina se prvotnímu náporu ubránila a díky politické, vojenské i humanitární podpoře mezinárodního společenství se jí daří své území s neuvěřitelným nasazením statečně bránit, a dokonce i osvobozovat dříve ztracená území.

Po zahájení invaze v roce 2022 se otázka postoje k rusko-ukrajinské válce stala celospolečenským tématem, k němuž se vyjádřili takřka všichni poslanci ČR a otázka podpory úspěšně rezonovala společností od prvního dne. Česká republika byla v prvních týdnech invaze v absolutních číslech celosvětové pomoci zaslané Ukrajině mezi top 5 státy světa, a i v oblasti vojenské podpory byla po dobu mnoha měsíců mezi nejaktivnějšími dárci.

Hlavními veřejnými zastánci vojenské pomoci Ukrajině byli předseda vlády Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Petr Fiala koordinoval masivní dary vojenského materiálu Ukrajině na vládní úrovni, zatímco ministryně obrany Jana Černochová zajišťovala proces na straně ministerstva obrany, které je za vojenskou pomoc zodpovědné, včetně budoucího servisu ukrajinské techniky. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský vysvětloval situaci a obhajoval vojenskou podporu na vnitrostátní i zahraniční scéně.

Významnou veřejnou roli hrál též předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Žáček, který zdůrazňoval nutnost vojenské pomoci, protože ukrajinský boj je bojem o zónu vlivu, která zahrnuje i ČR.

Za KDU-ČSL se v otázce vojenské pomoci výrazně veřejně angažoval ministr Marian Jurečka, který nejen informoval o finanční výši darů vojenského materiálu, ale též o garanci beztrestnosti pro všechny občany, kteří se rozhodnou jít bojovat za Ukrajinu. Jasně se k vojenské podpoře postavil i poslanec Jan Bartošek, jenž veřejně odsoudil Rusko a vyzýval k podpoře Ukrajiny a i přípravě na vlastní národní obranu.

V TOP 09 byl silným hlasem pro včasnou, neustávající a účinnou vojenskou pomoc Ukrajině poslanec Marek Ženíšek. Poslanec Michal Kučera podporoval kvůli závažnosti ruských činů i vyhlášení bezletové zóny v Ukrajině a ministryně Helena Langšádlová byla výraznou veřejnou podporovatelkou státní i soukromé vojenské podpory napadené Ukrajiny.

Osud Ukrajiny s osudem České republiky jasně spojila a ukrajinské právo na obranu zdůraznila i Pirátská poslankyně Olga Richterová. Za hnutí ANO 2011 podpořil vojenskou pomoc Ukrajině poslanec Jaroslav Bžoch, který například v pořadu v pořadu Události, komentáře podpořil vojenský výcvik Ukrajinců.

Jednoznačné stanovisko co nejtvrdšího postoje proti Ruské federaci zaujalo i hnutí STAN. Veřejně ho tlumočil poslanec Jan Lacina, který též zdůraznil nutnost posílat Ukrajině zbraně jak na vládní, tak soukromé úrovni. O potřebě soukromých darů a potřebě ochranných pomůcek, na něž i osobně přispěje, informoval též poslanec Petr Liška.

Proti vojenské podpoře Ukrajiny se vymezil předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš prohlášením, že zatímco vláda činí úsporná opatření tváří v tvář ekonomické krizi, posílá peníze na zbraně Ukrajině. Jednalo se o variaci – převedším – hnutím SPD šířeného narativu „vláda se má starat o vlastní občany a nepomáhat ostatním, byť se jedná o národ zavlečený do války.

Hlavním kritikem vojenské pomoci Ukrajině však byl právě předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který ve svém odporu vůči podpoře napadené Ukrajiny šířil dva dezinformační narativy. Zaprvé, Tomio Okamura tvrdí, že Ukrajina je ve skutečnosti nacistická země, která páchá strašlivá zvěrstva. Fakt, že Ukrajina byla napadená mnohonásobně větší Ruskou federací, která utlačuje vlastní obyvatelstvo a páchá válečné zločiny na území Ukrajiny již nezmínil.

Druhým narativem bylo prohlášení, že SPD je proti válce, chce mír, nechce, aby byla ČR zatažena do války, napříč tomu, že její následky již nese. A proto je třeba dle poslanců SPD Tomia Okamury, Radka Rozvorala a Radima Fialy nedodávat Ukrajině zbraně.

Jiný přístup zvolil poslanec Jan Hrnčíř, který si opakovaně kladl otázku, co se bude dít se zbraněmi dodanými na Ukrajinu a nepodloženě se hrozil nejen černého trhu, ale také rabování v ulicích pomocí armádních zbraní. Starosti o bezpečnost ČR měl i poslanec Zdeněk Kettner, který se obával, že ČR daruje příliš mnoho a zda náhrady, které stát dostane od spojenců pro něj budou dostatečně výhodné.