Česká republika je součástí Severoatlantické aliance od roku 1999 – více než dvě desítky let nám tedy poskytuje své politické i vojenské prostředky pro zesílení naší bezpečnosti. Organizace svým členským státům zajišťuje kolektivní obranu a politiku odstrašení, zvyšuje stabilitu mezinárodního společenství a usnadňuje rozvíjení partnerských a kooperativních vztahů nejen v rámci aliance, ale také s třetími zeměmi a dalšími mezinárodními organizacemi.

Zejména po zahájení ruské invaze do Ukrajiny se naše členství v NATO ukazuje jako klíčové pro zajištění naší bezpečnosti. Dlouhodobým cílem kremelské propagandy je tak otřást se stabilitou naší pozice v NATO, potažmo na Západě. Neutralita nečlenské státy NATO přitom před ruským vlivem nechrání – v mezinárodní zpravodajské komunitě bylo neutrální Rakousko zdiskreditováno nejen kvůli blízkosti tamního ministra vnitra Herberta Kickla k Rusku, ale také protože z rakouských tajných služeb měly unikat informace do rukou Kremlu. Některé evropské zpravodajské služby si v reakci na tato podezření přestaly se svými rakouskými protějšky vyměňovat informace.

Ruský vliv na svém území řešilo i Švýcarsko. Příslušníkem zpravodajských služeb měl tehdy být každý čtvrtý ruský diplomat v zemi. Ani půl roku po zahájení ruské invaze do Ukrajiny Švýcarsko stále nepřistoupilo k vyhoštění jediného ruského diplomata. V této malé alpské zemi jich přitom působí 220 a v současnosti je alespoň třetina z nich příslušníky zpravodajských služeb SVR, GRU nebo FSB.

Pevnou pozici České republiky v Severoatlantické alianci se snaží zajistit předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se v únoru 2022 v Bruselu setkala s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a ujistila ho, že „k členství v NATO jako záruce [vláda] nevidí alternativu.“ Podobně silně se za alianci staví i ostatní lídři vládních stran.

Premiér Petr Fiala (ODS) NATO podporuje skutečně dlouhodobě. V souvislosti s invazí se jeho výroky na podporu NATO staly četnějšími, a to i v souvislosti s potenciálním rozšiřováním aliance. Podobný postoj zastává i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Neméně hlasití jsou ve své podpoře i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová sdílí obecný postoj poslaneckého klubu Pirátů a význam NATO zdůrazňuje pravidelně.

K alianční problematice se kontinuálně a dlouhodobě veřejně vyjadřuje Marek Ženíšek (TOP09) i jeho spolustraníci Helena Langšádlová a Michal Kučera, který často vyjadřuje lítost nad neprosazeným americkým radarem v Brdech, a také Ondřej Kolář, Vlastimil Válek, Michal Zuna, Jan Jakob a Pavel Klíma. Ten nejenže podporuje NATO, ale generální tajemník aliance Jens Stoltenberg se ho zastal v kontextu kauzy Koněv.

Jana Černochová (ODS) se veřejně vyjadřuje v podobném duchu a jako ministryně obrany se staví kladně také ke zřízení americké základny v ČR. Neméně se aliance v debatách zastávají poslanci ODS. Mezi nimi je velmi výrazný předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček, ale také Martin Kupka, Karel Krejza, Eva Decroix, Pavel Kašník a Martin Major.

Z řad lidovců také zní jednoznačně souhlasný postoj k NATO. Veřejně se k němu vyjádřili poslanci Jan Bartošek, Hayato Okamura, Šimon Heller, Pavel Bělobrádek, Jiří Horák, Karel Smetana, Michal Kohajda, Jiří Carbol a Jiří Navrátil.

Další vládní stranou s podobným přístupem k Severoatlantické alianci je STAN. Kontinuálně se k němu vyjadřuje poslanec a člen stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO Ondřej Lochman, ale také Josef Flek, Petr Gazdík, Jan Lacina, Milada Voborská, Martin Exner, Viktor Vojtko, Josef Bernard, Jan Kuchař, Jarmila Levko Pešlová, Jan Berki, Lucie Potůčková, Tomáš Müller.

Kladný přístup k NATO projevuje i opoziční poslanecký klub ANO. Lubomír Metnar, bývalý ministr obrany v Babišově vládě, je proalianční, staví se ale kriticky k tendencím zřídit v ČR americkou základnu bez výslovného požadavku USA. Během výkonu své ministerské funkce se setkal s tehdejším předsedou Vojenského výboru NATO Stuartem Peachem. Souhlasný postoj k NATO má i poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho spolustraníci Jaroslav Bžoch, Pavel Růžička, Monika Oborná, Ivan Jáč, Milan Brázdil, Radek Vondráček a Josef Bělica.

Jedinou sněmovní stranou, která se k NATO staví otevřeně odmítavě, je opoziční SPD, která podporuje referendum o vystoupení z něj. Její předseda Tomio Okamura alianci nazval „mrtvou organizací“ a přičítá jí vinu za ruskou invazi. Společný postoj mají i jeho spolustraníci Jiří Kobza, Oldřich Černý, Jaroslav Foldyna, Zdeněk Kettner, Radovan Vích, Radek Koten a Radim Fiala.