Rusko se dlouhodobě snaží působit na Českou republiku prostřednictvím šíření různých prokremelských dezinformací, které se objevují na sociálních sítích a dezinformačních webech. Ačkoli oficiálně jediným Ruskem vlastněným dezinformačním webem je česká verze Sputniku, kterou provozuje státní zpravodajská agentura Russia Today, ostatní dezinformační weby hojně přejímají prokremelské dezinformace.

V roce 2021 bylo součástí dezinformační scény alespoň 46 aktivních dezinformačních webů, přičemž v roce 2022 dezinformátoři nejčastěji šíří proruské dezinformace o válce v Ukrajině. V předchozím roce to byly například dezinformace spojené s pandemií covidu-19 nebo s výbuchem muničních skladů ve Vrběticích.

Aktivity ruské státní moci, které zahrnují i dezinformace, patří k největším zahraničním hrozbám, kterým musí Česká republika čelit. Samotné dezinformace pak představují trvalou hrozbu pro demokracii, podle Centra proti hybridním hrozbám podrývají důvěru vůči médiím, vůči politickému systému či současnému politickému zřízení.

V České republice po dlouhou dobu scházely účinné systematické nástroje, kterými by se stát mohl dezinformacím bránit. K výraznému posunu došlo v roce 2021, kdy byla vládou Andreje Babiše 19. dubna schválena Národní strategie pro čelení hybridnímu působení v návaznosti na kterou byla v témže roce zřízena funkce koordinátora agendy čelení hybridnímu působení. V březnu 2022 vláda Petra Fialy jmenovala Michala Klímu jako vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Dezinformacemi se v Česku dále zabývá Centrum proti hybridním hrozbám (CHH), které spadá pod ministerstvo vnitra.

Významným milníkem boje proti dezinformacím byl začátek ruské invaze do Ukrajiny, kterou začala stejně jako po mnoha předchozích ruských zahraničních aktivitách doprovázet velká vlna dezinformací. V reakci na ní a na základě doporučení vlády a konzultací s bezpečnostními složkami státu sdružení CZ.NIC, které spravuje internetové domény pod doménou CZ, dočasně zablokovalo 25. února osm vybraných dezinformačních webů. Evropská komise podobně oznámila, že státní ruské dezinformační kanály RT a Sputnik nebudou moci působit na území Evropské unie.

Dočasná blokace osmi dezinformačních webů sdružením CZ.NIC se stala předmětem kritiky značné části české politické scény, primárně politiků z řad SPD, mezi které například patří poslanec Vladimír Zlínský, který proti boji s dezinformacemi soustavně vystupuje. V komentáři na Parlamentních listech mimo jiné uvedl: „Takzvaný desinformační narativ se stává v současné době hlavním vládním a eurounijním prostředkem boje proti svobodě slova.” 

Proti boji s dezinformacemi dále soustavně vystupuje předseda SPD Tomio Okamura, ve facebookovém příspěvku z dubna například obvinil vládu Petra Fialy z údajného zavádění cenzury: „Vláda Petra Fialy usiluje v rozporu s Ústavou ČR o prosazení cenzury. Pod záminkou boje proti „dezinformacím”. Za údajnou cenzuru dlouhodobě označuje boj s dezinformacemi i poslanec za SPD Jaroslav Bašta, vládu dokonce osočil, že se inspiruje nacistickým Německem. Obdobně proti boji s dezinformacemi soustavně vystupují poslanci SPD Jiří Kobza, Radek Koten, Karla Maříková, Jan Hrnčíř a Zdeněk Kettner. 

Opatření spojená s bojem proti dezinformacím dále opakovaně kritizoval místopředseda hnutí ANO 2011 Radek Vondráček. Na svém facebookovém profilu například uvádí:  „V první fázi se umlčí všechny nesprávné názory. Druhá fáze je horší. To už budeme všichni muset povinně jásat?”

Ke kauze se kriticky dále v menší míře vyjádřili poslanci: Jaroslav Foldyna (SPD), Karel Havlíček (ANO 2011), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011), Berenika Peštová (ANO 2011) a Milan Feranec (ANO 2011).

Opatření pro boj s dezinformacemi naopak soustavně vidí jako potřebná poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek, například v souvislosti se zřízením postu vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací uvádí: „Určitě je to práce na celý úvazek, chce to také více lidí. Každý, kdo se věnuje bezpečnosti, ví, že se proti Česku vede informační válka, především z Ruska. A že se musíme bránit."

Podobně jako Jan Bartošek se k boji proti dezinformacím staví i poslanec ODS Stanislav Blaha nebo ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Vypnutí osmi vybraných dezinformačních webů dále hájil premiér Petr Fiala (ODS), který zároveň odmítal, že by boj proti dezinformacím byl cenzurou.

Opakovaně, ačkoliv v menší míře boj proti dezinformacím podporuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo jeho straničtí kolegové Šimon Heller (KDU-ČSL) a Hayato Okamura (KDU-ČSL). Z ODS se k dezinformacím obdobně dále vyjadřuje poslanec Pavel Žáček, který například doporučuje, aby se v boji proti dezinformacím uplatňovala nejprve stávající legislativa.

Z Pirátů se proti dezinformacím soustavně vymezují její předseda Ivan Bartoš nebo poslankyně Olga Richterová. Bartoš například na svém facebookovém profilu uvádí: „Asi každý viděl lži, které Kreml cíleně vypouští, aby ospravedlnil svoje zvěrstva na Ukrajině. Popřípadě dezinformace, které manipulátoři dlouhodobě šíří, aby ohýbali veřejné mínění pro své vlastní zájmy, rozdělovali společnost a vnášeli mezi nás strach a nedůvěru. Musíme to řešit a jsem rád, že se tím zabýváme i na vládní úrovni. Jde totiž o reálnou hrozbu.” 

Obdobně boj s dezinformacemi podporují poslanci Petr Gazdík (STAN) Martin Exner (STAN), Lukáš Vlček (STAN) a Vlastimil Válek (TOP 09) a Ondřej Kolář (TOP 09). Vlček například interpeloval bývalého ministra školství Petra Gazdíka, ptal se, za dojde k větší podpoře vzdělávacích programů posilující odolnost vůči dezinformacím. Vlček dále spolu s poslancem Martinem Exnerem navrhli, aby Ministerstvo školství, připravilo balíček vzdělávacích materiálů k výuce mediální gramotnosti a práci s tématem dezinformací na českých školách. Gazdík během svého působení jako ministr mimo jiné pochválil ředitelku, která dala výpověď učitelce za šíření lží o dezinformacích.