Očkování bylo už od prosince 2020 ministerstvem zdravotnictví prezentováno jako nejúčinnější nástroj kontroly nad pandemií covidu-19. Co nejrychlejší proočkování co největší části české populace se předkládalo jako jediná cestu z opakovaných vln pandemie – přesto byla jeho strategie předmětem dlouhé debaty na půdě Poslanecké sněmovny.

První vakcínou, která byla na západě schválena pro distribuci, byla americko-německá Pfizer-BioNTech na začátku prosince 2020. Deset dní po ní byla schválena i americká Moderna. S problematickou distribucí v západních zemích se ale potýkaly východní vakcíny – ruská Sputnik V a čínské vakcíny společností Sinovac a Sinopharm.

Čínské vakcíny byly kritizovány zejména pro nízkou mírou transparentnosti ve výrobním procesu. Čínské farmaceutické firmy nezveřejňovaly výsledky z testovacích fází a publikované údaje o účinnosti se lišily v dokumentech čínských institucí v porovnání s mezinárodními čísly. Protože je ale Čína nabízela zemím, jejichž čekací lhůta na západní vakcíny by byla příliš dlouhá, zájem o ně projevilo velmi brzy více než čtyřicet zemí.

V česku se do debaty o vakcinačních možnostech dostaly – podobně jako ta ruská – v srpnu 2020. I tehdy to ale bylo často pouze v souvislosti se Sputnikem V jako další příklady vyvíjených vakcín. To se změnilo na přelomu let 2020 a 2021, kdy Orbánovo Maďarsko uznalo ruskou vakcínu jako jednu z reálných možností a obratem vyšlo na povrch, že takový individuální postup není v rozporu s evropskou legislativou. Tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip obratem prohlásil, že každý stát si kupuje vakcínu od výrobce vlastního výběru bez „jakýchsi ideologických předpojatostí.“

Narážel tak i na ruskou vakcínu Sputnik V, která byla schválena k veřejné distribuci už 4. září 2020 – přitom jen deset dní předtím byla teprve v druhé fázi testování. Nehledě na to se Rusko prohlásilo vítězem ve vakcínovém závodě a začalo očkovat svou populaci. Narazilo ovšem na odpor – podle průzkumu nezávislého ruského centra pro výzkum veřejného mínění Levada se v prosinci 2020 Sputnikem nechtělo nechat očkovat 58 procent dotázaných Rusů. Ve stejné době zároveň začala masová distribuce nejen v Rusku, ale také v Bělorusku, Argentině, Maďarsku, Srbsku a Spojených arabských emirátech.

Ruští propagandisté začali s lživou kampaní už v listopadu 2020, kdy tvrdili, že EMA iniciovala jednání s výrobcem Sputniku V. V únoru 2021 agenturu EMA osočovali z „politicky motivovaného“ zpoždění procesu schvalování, přitom výrobce v té době stále nepodal žádost o schválení. V únoru toho roku zveřejněné výsledky třetí testovací fáze přitom pro Sputnik V vypadaly slibně.

I u nich se ale potvrdily obavy skeptiků. Vědci ve výsledcích odhalili statisticky nepravděpodobná čísla, výsledky navíc vypadaly jako upraveny ve Photoshopu. Brazilský časopis The Brasilia Report pak popsal nesrovnalosti mezi jim dodaným Sputnikem V a tím popsaným ve zveřejněné studii, v podobné situaci se později objevilo i Slovensko. Zdánlivě nekonečné výtky vakcíně Sputnik V se brzy rozrostly o nevyhovující čistotu dodaných vakcín, což přispělo k tomu, že u některých vyvolala nežádoucí účinky. Nezávislou kontrolu výroby i vyvinuté látky ale Rusko dlouho odmítalo.

I přes všechny kontroverze spojené s ruskou vakcínou někteří čeští politici trvali na tom, že by měla být dodána i do tuzemska. Jejich velkým zastáncem byl prezident Miloš Zeman, který dokonce napsal dopis svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi s žádostí o poskytnutí dodávky ruských vakcín. Hájil to nedostatkem očkovacích dávek, se kterým se Česká republika údajně potýkala. Dopis podobného charakteru prezident poslal i Číně.

Zeman měl tedy přirozeně problém s ministrem zdravotnictví Janem Blatným, který se ke Sputniku stavěl odmítavě s tím, že dokud nemá registraci v EU, jeho použití by bylo rizikové. Prezident tlačil na jeho odstranění z funkce, k čemuž tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) nakonec přistoupil a na jeho místo jmenoval Petra Arenbergera. Ten na rozdíl od Blatného proti ruské vakcíně neprotestoval. Do Česka ale brzy dorazilo dostatečné množství západních vakcín schválených EMA. Sputnik V již nebyl potřeba a Arenberger kvůli problémům s majetkovým přiznáním dlouho ve své funkci nesetrval.

Andrej Babiš (ANO 2011) později nákup Sputniku V přesto dál zvažoval, protože ze slíbených dávek západních vakcín dorazila jen část. Česká republika se v očkování záhy stala jednou z nejpomalejších mezi státy EU. Tehdejší opozice i někteří ministři za ČSSD včetně Jana Hamáčka z toho vinili právě premiéra Babiše, dodání Sputniku ale podpořil například poslanec za ANO Milan Feranec.

Vliv bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka na dodávky ruských vakcín ale vyšel na povrch později v souvislosti s kauzou Vrbětice. Jeho nástupce Vít Rakušan (STAN) tvrdil, že Hamáček a Miloš Zeman se chystali vyjednat dodávky Sputniku V výměnou za utajení výsledků vyšetřování výbuchů muničních skladů. Hamáček toto tvrzení nicméně popřel.

Naprosto otevření byli ruské vakcíně zejména poslanci hnutí SPD. Jeho předseda Tomio Okamura prohlásil, že bychom neměli spoléhat na EU, která podle něj selhala. „Máme vlastní úřad na kontrolu léčiv, měli bychom jít vlastní suverénní cestou,“ dodal. Jaroslav Foldyna v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že by občané měli mít možnost sami si zvolit Sputnik V po jeho schválení českými úřady. „Ti, kdo potřebují schválení unijních papalášů, nevěří našim lidem,“ řekl.

V podobném duchu se vyjadřovali i jejich spolustraníci Radim Fiala, Radovan Vích nebo Jiří Kobza. Členové hnutí SPD se také podíleli na dezinformační kampani ohledně očkování, jak lze pozorovat například u Karly Maříkové, která hlásala, že Pfizer může být nebezpečný

Po dodávkách Sputniku toužili i další poslanci SPD, například Marie Pošarová, Zdeněk Kettner, Jaroslav Bašta, Radek Koten, Vladimír Zlínský nebo Jan Hrnčíř.

Proti ruské vakcíně se ale konzistentně vyjadřovali tehdejší opoziční poslanci. Vytýkali jí mimo jiné i to, že zatímco v Rusku jí přijala jen malá část populace, do světa se exportuje ve velkém a často darem. Kreml ji tak využíval jako nástroj vlivu, který vykresloval EU jako neakceschopnou, což si tehdy myslel i současný premiér Petr Fiala (ODS). Před politickou silou ruské vakcíny varoval také současný ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ten se také spolu s Markétou Pekarovou Adamovou (TOP09), Pavlem Žáčkem (ODS) a Helenou Langšádlovou (TOP09) připojil k otevřenému dopisu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, který kromě jiného požadoval ukončení pokusů o její využití.

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tehdy Zemanovi a Babišovi vytknul, že se sami nechali naočkovat západními vakcínami a nyní tlačí na dodávky Sputniku V. Jejich tlak na zprostředkování ruské vakcíny občanům kritizoval i jeho spolustraníci Bohuslav Svoboda, Jana Černochová, Pavel Žáček a Martin Kupka.

Jeden z ministrů zdravotnictví, kteří se do funkce dostali během pandemie covidu-19, Vlastimil Válek (TOP09), považoval za zbytečné schvalovací proces EMA jakkoliv obcházet. Český SÚKL by podle něj mohl učinit „čistě politické rozhodnutí,“ protože je mimo jeho kapacitu skutečně prověřit bezpečnost posuzované vakcíny. Kriticky se ke Sputniku stavěli i jeho spolustraníci Michal Kučera, Matěj Ondřej Havel nebo Helena Langšádlová.

Bývalý ministr školství Petr Gazdík v debatě o Sputniku ocenil odmítavý postoj tehdejšího ministra zahraničí Tomáše Petříka (ČSSD) k ruské vakcíně. Podobně k ní přistupovali i Tomáš Müller (STAN) a Milada Voborská (STAN) a za TOP09 také Ondřej Kolář a Marek Ženíšek.

Velmi aktivním v boji proti ruské vakcíně byl současný ministr práce a sociálních věcí a zároveň předseda tehdy opoziční KDU-ČSL Marian Jurečka. Upozorňoval nejen na absenci schválení agenturou EMA, ale také politickou krizi, kterou Sputnik V spustil na Slovensku, stejně jako tlak ze strany prezidenta a tehdejšího premiéra Babiše. Podobné výtky měl i jeho spolustraník Ondřej Benešík.