Vláda v únoru 2022 oznámila, že tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany bude vyhlášen v řádu týdnů a k jeho vyhodnocení by mohlo dojít do konce roku 2024. Stávající jaderné bloky by měly být po jeho odhadovaném dokončení v roce 2036 odpojeny. Mezi aktuální uchazeče o stavbu patří tři společnosti – francouzská EDF, jihokorejská KHNP a kanadsko-americký Westinghouse. K vyřazení ruských a čínských firem ze seznamu potenciálních zájemců o účast v tendru došlo v roce 2021 po několikaměsíčních politických rozbrojích, ve kterých opozice dlouhodobě odmítala jejich připuštění. Jejich postoj sdílela i bezpečnostní komunita.

České zpravodajské služby dlouhodobě a opakovaně upozorňují na rizika spojená s přizváním subjektů „mající schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu“ k dosažení vlastních zájmů, nebo zájmů třetí strany, př. cizí moci, v rozporu se zájmy ČR. Nejenže by subjekt získal přístup k velkému množství osobních, ekonomických, bezpečnostních a dalších citlivých informací, ale Česká republika by se navíc stala závislou na dodávkách od potenciálně rizikového dodavatele.

Ten by pak dokončení projektu mohl podmiňovat ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky s tím, že by se elektrárna mohla ocitnout v závislosti na dodávkách a produktech specifického dodavatele. Odstrašujícím případem jsou jaderné projekty v zahraničí, kterých se ruský Rosatom a společnost China General Nuclear Power účastnily.

Začátek soudobých diskuzí o Dukovanech můžeme hledat už v roce 2017, kdy společnost ČEZ předala ministerstvu životního prostředí první dokumentaci pro posouzení vlivu plánované dostavby Dukovan na životní prostředí. Na potenciální hrozby začal už v této době upozorňovat poslanec Marek Ženíšek (TOP 09), dle kterého do tendru neměla být vpuštěna země, kterou lze považovat za bezpečnostní hrozbu.

Prezident Miloš Zeman se totiž již tehdy nechal slyšet, že by nebyl proti zadání projektu ruské firmě a odkázal se na maďarskou elektrárnu Paks, jejíž stavba byla bez soutěže zadána Rosatomu. Jeho poradce Martin Nejedlý ve stejném roce, ale ještě před zahájením příprav tendru, jednal s ředitelem Rosatomu Alexejem Lichačovem na schůzce, která byla naplánována v Pekingu o několik měsíců dříve.

Souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí získal ČEZ v srpnu 2019. Ve stejné době se tehdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) setkal s prvním náměstkem ředitele Rosatomu Kirillem Komarovem. Havlíček o schůzce neinformoval média ani veřejnost, později tvrdil, že šlo pouze o informativní setkání, na němž se dozvěděl o aktivitách Rosatomu ve světě.

Nešlo o jediný případ, ve kterém si byl Havlíček s Hradem názorově blízký. Tato náklonnost je zřejmá také z případu vyjednávání o nákupu bojových vozidel. Havlíček a prezident Zeman tlačili na podmínky, které by zvýhodnily české firmy, zejména pak Czechoslovak Group, která patří synu Jaroslava Strnada, jednoho z velkých sponzorů prezidentských kampaní Miloše Zemana s vazbami na Rusko. Vláda Havlíčkův návrh nakonec neprojednala.

V první polovině roku 2020 oznámil tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), že stát poskytne ČEZ na stavbu půjčku, která pokryje 70 % nákladů, později byl schválen model financování nového bloku a podepsána smlouva mezi ČEZ a státem. Podle původního plánu měl být tendr vypsán do roku 2020.

Na konci dubna 2020 přijala ministerstva relevantní pro dostavbu Dukovan od zástupců bezpečnostní komunity materiál, v němž byly na základě několika parametrů srovnávány společnosti mající zájem účastnit se tendru. Mezi ně se v tuto chvíli řadili francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse, čínská CGN a ruský Rosatom. Jako nejproblematičtější se ukázali ruští a čínští dodavatelé.

V září 2020 vydala pracovní skupina složená z ministerstva vnitra, BIS, ÚZSI, Vojenského zpravodajství, ministerstva zahraničních věcí a NÚKIBu stanovisko, které obsahovalo zásadní připomínky k nedostatečnému zapracování ochrany bezpečnostních zájmů ČR přijatých vládou specificky k projektu Dukovany do jeho zadávací dokumentace, kterou předložilo ČEZ. Z celkových 17 požadavků jich do zadávací dokumentace bylo zapracováno pět.

Skupina zkonstatovala, že „optimálním a jediným skutečně bezpečným“ postupem pro zajištění těchto zájmů je neoslovení uchazečů identifikovaných ve vládních dokumentech jako rizikoví, jelikož už jejich pouhá účast v tendru by mohla učinit ČR snadno vydíratelnou na strategické úrovni. Pokud by skutečně byl vybrán jeden z rizikových dodavatelů, pravděpodobnost naplnění bezpečnostních hrozeb by se podle dokumentu výrazně zvýšila. Ve stejné době Babiš oznámil, že dodavatele stavby vybere až nová vláda.

V říjnu 2020 se do rukou vlády dostal otevřený dopis, který inicioval senátor Marek Hilšer a pod který se ze současné vlády a Sněmovny podepsali Helena Langšádlová (TOP 09), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN) a Jan Lipavský (Piráti). Podpořila ho i Olga Richterová (Piráti). V dopise na ministry apelovali, aby z tendru vyřadili Rusko a Čínu, jejichž potenciální účast popsali jako „vážné ohrožení bezpečnosti a suverenity České republiky.“

Ani v listopadu 2020 ale vláda nepodnikla žádné kroky, které by z účasti v tendru vyřadily Rosatom nebo CGN. Ministři se bránili tím, že by jejich vyřazení zvýšilo cenové nabídky ostatních firem a Babiš s razantními kroky dlouho vyčkával.

Nedlouho poté ale bývalý premiér prohlásil, že tendr není dostatečně připraven a stále neproběhla notifikace u Evropské komise, jejíž souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ chce získat. Řekl také, že by se s tak strategicky významným projektem nemělo začínat deset měsíců před jmenováním nové vlády a start tendru oproti předchozím plánům posunul.

Krátce po těchto jeho slovech oznámil prezidentův poradce Martin Nejedlý, že se chystá do Moskvy na přímé pozvání ruské vicepremiérky, které mu vzhledem ke koronavirovým opatřením zásadně usnadnilo cestu. Důvody pro vycestování před návštěvou zveřejňovat nechtěl, setkal se ale během ní s Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem a podle svých slov připravovali setkání Miloše Zemana a ruského prezidenta. Protože ale na jednání nebyl přítomen žádný český diplomat, chybí z něj oficiální zápis a předmět schůzky nelze spolehlivě ověřit.

Ve stejné době putoval Sněmovnou zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice a podporovaných zdrojích energie ve druhém čtení. Takzvaný lex Dukovany, jindy nazýván také nízkouhlíkový zákon, měl podle návrhu vlády společnosti ČEZ určit garantovanou cenu vykupované elektřiny z budoucích bloků. Tento zákon by tak hrál zásadní roli v celkovém financování projektu a opozice kritizovala Karla Havlíčka za snahu protlačit jeho schválení na mimořádné schůzi v pandemicky náročné situaci a ignorování bezpečnostních rizik. Havlíček prohlásil, že parlamentní souhlas by ocenil do konce roku 2020.

Bezpečnostní výbor Sněmovny navíc nedostal šanci se k návrhu vůbec vyjádřit. Poslanec Jan Lipavský řekl, že je „naprosto nehorázné, jakým způsobem hazarduje tato Sněmovna s bezpečností České republiky.“ Za chybu to prohlásil i současný premiér Petr Fiala (ODS). Doplnil, že k vyloučení potenciálních dodavatelů z rizikových zemí mělo dojít už na začátku plánování projektu. Opoziční poslanci se tak dál snažili do zákona zakotvit bezpečnostní pojistky, které by Rosatomu a CGN zabránily ve vstupu do tendru.

Opozice dál poukázala na ekonomickou nevýhodnost navrženého financování projektu. Podle poslankyně Langšádlové by veškerá jeho rizika nesli odběratelé elektřiny a daňoví poplatníci, zatímco investor prakticky žádná. I toto Havlíček odmítl s tím, že zákon „umožní spotřebitelům dobré a výhodné ceny“ elektřiny. Odklad projednávání zákona se ve druhém čtení nepodařil a návrh postoupil dál.

V prosinci se Havlíček ale s předsedy všech sněmovních stran poprvé dohodl na odsunutí vypsání tendru. Nová jednání se přesunula na leden, vláda s opozicí stále nedošla ke shodě ve věci bezpečnostních opatření.

Na konci ledna 2021 se Babiš a Havlíček setkali se zástupci opozice. Podle Havlíčka se shodli, že Čína je „nepředstavitelným potenciálním dodavatelem.“ Babiš po jednání potvrdil, že nebudou osloveny čínské firmy. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ale tvrdila, že Havlíček o Číně jako seriózním adeptovi neuvažoval a ústupek je tak pouze kosmetický. Klíčový spor nadále spočíval v účasti Rosatomu, který vyřazen nebyl. Havlíček později dodal, že Čína pravděpodobně nebude přizvána z technologických a bezpečnostních důvodů.

Pro opozici zůstalo nepřijatelné přizvání Ruska nejen jako samostatného dodavatele, ale i v rámci konsorcia. Předsedové tehdejších opozičních stran Vít Rakušan (STAN), Petr Fiala (ODS), Marian Jurečka (KDU-ČSL) i Pekarová Adamová (TOP 09) potvrdili, že Rusko dodatečně vyřadí, ujmou-li se po volbách vlády. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že tak udělají, jen pokud to Česko nevystaví potenciální arbitráži.

Proti vyloučení Číny i Ruska z tendru nadále stála SPD. Její předseda Tomio Okamura hájil jejich přizvání nižšími cenovými nabídkami, které by jejich účast v tendru přinesla. Mantra, kterou po něm ostatní poslanci SPD opakovali, zněla „jsme proti vyřazování uchazečů o zakázku na dostavbu Dukovan z ideologických důvodů.“ Upozorňovali přitom, že nejsou proruští, jen hájí zájmy českých občanů. O tom lze ale pochybovat vzhledem k jejich dlouhodobým provýchodním postojům, nebo například cestě Radima Fialy do Ruska na setkání se zástupci Rosatomu v roce 2019.

V únoru 2021 šel ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček proti Babišovým slovům, když prohlásil, že vyhlášení tendru chce stihnout do voleb. Stále také nebylo rozhodnuto, jestli a jak bude do tendru přizváno Rusko. Zatímco ČEZ zpracovával návrh pro stát ideální z hlediska financí, ministerstvo podle Havlíčka posuzovalo na základě bezpečnostních požadavků tři varianty – přizvání Rosatomu jako hlavního dodavatele, nebo v rámci konsorcia pod vedením jiné firmy, případně jeho úplné vyloučení z tendru. V rozhovoru pro Radiožurnál dodal, že se ministerstvo bude při rozhodování řídit zprávami bezpečnostních služeb, trval ale na tom, že chce prosadit maximálně kompetitivní soutěž a nepřizvání Ruska by bylo ekonomicky nevýhodné.

Ve stejné době se ovšem opozici, v čele s poslankyní Helenou Langšádlovou (TOP 09), pomocí obstrukcí ve Sněmovně podařilo odložit projednávání klíčového zákona o nízkouhlíkové energetice na neurčité datum. Schválení financování projektu do voleb se nyní zdálo být nepravděpodobné, stejně jako samotné spuštění tendru.

Při příležitosti projednávání zákona se proti účasti Ruska postavil i Zbyněk Stanjura (ODS), který se k problematice vyjadřuje dlouhodobě a opakovaně. Když poslanecký klub ČSSD na začátku února 2021 zveřejnil usnesení, které usilovalo o vyloučení ruských a čínských firem ze zakázky, Stanjura poukázal na jeho nezávazný a doprovodný charakter, který mu bránil v tom mít závažný dopad.

To ale nezastavilo další snahy ministra Havlíčka nebránilo tendr připravit i s účastí Rosatomu. Zhotovil tzv. bezpečnostní dotazník, který měl vyhovět diskuzi o bezpečnostních kritériích s tím, že ho ČEZ zašle všem předběžným zájemcům – včetně toho ruského – i s částí zadávací dokumentace, čímž by podle většiny opozičních politiků a bezpečnostních expertů fakticky zahájil tendr bez schválení vlády i bezpečnostních institucí státu. Zahájení příprav by navíc bylo právně závazné a vystavilo by Českou republiku riziku potenciální arbitráže.

V tiskové zprávě ministerstva průmyslu je ale uvedeno, že sesbírané informace budou k dispozici nové vládě, která na jejich základě vybere nejvhodnější účastníky. Havlíček tento krok odůvodnil tím, že uchazeči budou moci na svých projektech pracovat předem a plánované termíny stavby se tak nebudou muset posouvat – šlo tedy podle něj o „kvalifikační kolo“ před oficiálním spuštěním tendru.

Ukázalo se ale, že bezpečnostní dotazník a jeho rozeslání nebylo konzultováno se všemi zpravodajskými službami. Zatímco BIS měl obecnou informaci o jeho existenci, ÚZSI o dokumentu nevěděl. Ministerstvo vnitra ho také nevidělo. Dotazník navíc kladl otázky, na které zpravodajské služby a další zapojené instituce už znaly odpověď.

Z odeslání bezpečnostního dotazníku pod tlakem opozice i veřejnosti sešlo. Bezpečnostní rada státu na konci března 2021 rozhodla, že ho nově budou sestavovat i tajné služby. Mezitím ale Aktuálně.cz a Respekt zjistili, že ČEZ a ministerstvo průmyslu upravilo zadávací dokumentaci. V jejích pěti tisících stranách změnili definici oprávněného nabízejícího. Do tendru se doposud mohla přihlásit jen společnost vlastnící know-how a práva k dodávané technologii a projektu jaderného reaktoru, po úpravě definice mohl ale zájem projevit i pouhý držitel licence. Rosatom by se nyní mohl s jakoukoliv firmou domluvit tak, aby licenci převzala od něj a vytvořila zdánlivě nezávadné konsorcium, jejímž dodavatelem reaktoru by nadále byl Rosatom. Vhodným adeptem by byla například společnost Škoda JS, kterou donedávna vlastnila ruská Gazprombank.

Proti změně významně protestoval vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl v dopise adresovaném Bezpečnostní radě státu. Míl byl vzápětí na návrh Havlíčka ze svého postu vládou odvolán. Havlíček tvrdil, že je to proto, že Míl neměl bezpečnostní prověrku, bez které ale působil i předchozí dva roky a vláda ji po něm nikdy nechtěla. Opozice odvolání hlasitě kritizovala, Stanjura ho popsal jako ohrožující „úspěšné, rychlé a bezpečné vyhlášení tendru.“ Havlíčka později nazval proruským politikem, který dostatečně nehájí bezpečnostní zájmy země. Havlíček se znovu bránil snahou zajistit dobré cenové nabídky potenciálních dodavatelů.

Ministr Havlíček dál prosadil zkrácení lhůty na vypracování nabídek – místo původního roku měli nyní šest měsíců na vypracování bezpečnostního dotazníku a následně dalších šest měsíců na zhotovení nabídky. To mohlo podle expertů učinit přihlášení pro některé uchazeče méně atraktivní – ne ale nutně pro Rusko. Rosatom totiž z ČEZ získával informace a podrobnosti o připravovaném projektu, což mu dávalo mezi ostatními uchazeči výhodu

Předsedové tehdejší opozice v reakci na Havlíčkovy bezprecedentní kroky vyzvali Babiše k podání návrhu na jeho odvolání. Petr Fiala na Havlíčkova rozhodnutí narážel, když prohlásil, že „všichni politici, kteří chtějí pustit ruské firmy [k budování Dukovan], hazardují s národní bezpečností.“ Během společné tiskové konference opoziční lídři dále požádali o to, aby vláda vůbec neoslovovala ruské a čínské zájemce o projekt. Marian Jurečka řekl, že účast Rosatomu v tendru nijak nezaručuje nízkou finanční nabídku.

Zásadní zlom v chystaném tendru přinesla až zpráva o účasti důstojníků ruského vojenského zpravodajství GRU na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích (odkaz na kauzu Vrbětice). Zatímco doposud se vyloučení ruského dodavatele opozici ani pomocí obstrukcí ve Sněmovně nedařilo, Havlíček den po zveřejnění informací o Vrběticích souhlasil. Dodal, že zatímco finální rozhodnutí je na vládě, účast ruské firmy je „velmi málo pravděpodobná.“ Vláda 19. dubna potvrdila, že Rosatom nedostane bezpečnostní dotazník.

V červnu chtěla Sněmovna jít o krok dál. Poslanci Helena Langšádlová (TOP 09), Jan Lipavský (Piráti) a Pavel Žáček (ODS) předložili úpravu lex Dukovany, která by vyřadila ruské a čínské dodavatele, aniž by šlo o diskriminační úpravu. Podle normy by ke stavbě v Dukovanech bylo možné využít technologie pouze z těch států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách – a k těm právě Rusko a Čína nepatří. Úpravu zákona podpořila například i Olga Richterová (Piráti).

Petr Gazdík (STAN) prohlásil, že opozice zákon podpoří teprve až vláda přijme její požadavky. To se nakonec podařilo a poslanci ho předali horní komoře Parlamentu. Senát nízkouhlíkový návrh vrátil s doporučením posílit bezpečnostní pojistky, což Sněmovna v září 2021 schválila. Lex Dukovany nabyl účinnosti 1. ledna 2022.

Afinita Havlíčka k Rosatomu znovu vyšla na povrch v září 2021, kdy zaštítil Jaderné dny na Západočeské univerzitě v Plzni. V rámci debaty uchazečů o stavbu reaktoru v Česku tu prezentoval i Rosatom a panel navíc moderoval tamní pedagog František Hezoučký, kterého z pozice svého poradce vyhodila Havlíčkova předchůdkyně Marta Nováková. Hezoučký totiž prosazoval „českou cestu“ dostavby Dukovan, ve které by zakázku dostal bez tendru přímo Rosatom s tím, že reaktor by vyrobily české firmy. E-mail, který s tímto návrhem rozeslal, navíc přišel z adresy poradenské firmy pracující pro firmu Škoda JS, tehdy ještě v majetku Gazprombank.

V únoru 2022 premiér Petr Fiala avizoval vyhlášení tendru v nejbližších týdnech, přičemž účast ruské a čínské firmy vyloučil. Na začátku března nová vláda zadala ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN) podniknout kroky potřebné k vyhlášení tendru. Francouzská EdF, kanadsko-americký Westinghouse a jihokorejská společnost KHNP dostali od Elektrárny Dukovany II (společnosti ve vlastnictví ČEZ) bezpečnostní dotazník v červnu. Tendr by měl být podle Petra Fialy vyhodnocen nejpozději do roku 2024.