Čínská lidová republika dlouhodobě prosazuje „politiku jedné Číny,“ dle které lze udržovat diplomatické styky na nejvyšší úrovni pouze s jedním ze dvou států, které mají Čínu ve svém názvu: těmi jsou Čínská lidová republika (ČLR) a Čínská republika na Tchaj-wanu. Tato politika platí nejen pro Tchaj-wan, ale také pro další území, která jsou významně kulturně odlišná a snaží se prosazovat alespoň omezenou míru autonomie, kupříkladu Hong-Kong nebo právě Tibet.

Tibet je od zbytku Číny výrazně kulturně odlišný, jeho populace původně hovořila vlastním jazykem a do čínské násilné anexe v roce 1949 se jednalo o svobodný stát. S nárůstem čínské represe došlo v roce 1959 k povstání, během kterého byly zabity desetitisíce Tibeťanů. Dalajláma, politický i náboženský vůdce, musel odejít do exilu.

Tibet se díky tomu stal symbolem hodnotové politiky, politiky lidských práv, která jsou dnes v Tibetu i celé Číně porušována. Dalajláma se přátelil s prezidentem Václavem Havlem a Česká republika díky tomu má dlouholetou tradici v hodnotové politice.

Podpora Tibetu, jeho nezávislosti, jeho vedení, občanů, ale i naléhání na dodržování lidských práv a tradic tibetského lidu se věnuje nemalá skupina poslanců.

Nejvíce institucionalizované podpory se Tibetu dostává skrze Skupinu přátel Tibetu v Poslanecké sněmovně, která se setkává s delegacemi představitelů tibetské exilové vlády a významnými osobnostmi, včetně vězňů svědomí. Jejím současným předsedou je poslanec Hayato Okamura a mezi další členy patří předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová a poslanec Martin Exner. Předešlou skupinu v roce 2018 spoluzaložil její současný člen Marek Benda a jejího jednání s představiteli tibetské exilové vlády se účastnil i dnešní ministr pro místní rozvoj, Ivan Bartoš.

Setkání s představiteli Tibetu a podporu jeho nezávislosti vyjadřují poslanci i mimo skupinu, což se projevilo při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze roku 2016. Ondřej Kolář z pozice starosty Prahy 6 vyvěsil po dobu návštěvy tibetskou vlajku a umožnil zábor pozemku pro billboard propagující česko-tibetské vztahy. Návštěva byla bohužel spojena s potyčkami mezi čínskými demonstranty a pro tibetskými aktivisty, proti kterým zasahovala i policie. Policejní zásah tvrdě odsoudil poslanec Jakub Michálek a vůči následnému ocenění práce policie ze strany prezidenta Zemana se jasně vymezil poslanec Martin Baxa.

Přátelské vztahy udržují především politici KDU-ČSL. Tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek se spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem a místopředsedou Sněmovny Janem Bartoškem setkal v Praze v roce 2016 s dalajlámou, což vyústilo až v kauzu Prohlášení čtyř (nejvyšších státních činitelů o uznání jednotné Číny). Prohlášení bylo hojně kritizováno, poslanec Ondřej Benešík například prohlásil, že se Čína k ČR chová jako ke svému vazalovi, Martin Baxa jednání označil za zbabělé.

Zemana a signatářů se naopak zastal Tomio Okamura, i ten však zdůraznil, že je třeba pomoci Tibetu v získání autonomie. Dalším dopadem bylo zrušení schůzky mezi ČLR a ČR na úrovni ministrů zemědělství (za ČR Jurečka) ze strany ČLR a také bojkot předávání státních vyznamenání z důvodu mstivého nevyznamenání Hermanova strýce Bradyho. Svoji neúčast dopředu deklarovali Marian Jurečka, Petr Fiala a Petr Gazdík, který zorganizoval alternativní akci.

O dva roky dříve, roku 2014, se tehdejší místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek s dnešním ministrem práce Marianem Jurečkou ohradili proti tehdejšímu prohlášení ministerstva zahraničních věcí, dle kterého je Tibet nedělitelnou součástí Číny. Marek Benda k tomu dodal, že je násilně okupován. Právě Jurečkovo dřívější ohrazení se mohlo spolu s dalšími okolnostmi stát za zrušením jeho cesty. Prohlášení a zastání se nejen Tibetu, ale i zahraniční politiky založené na respektu k lidským právům učinili také Petr Fiala s Markem Ženíškem, ještě důrazněji se vymezil Martin Kupka.

Zastánce Tibetu lze najít i v ostatních stranách. Poslankyně Helena Langšádlová Tibet podporuje dlouhodobě, již v roce 2015 přála dalajlámovi k narozeninám, v roce 2019 se setkala s předsedou exilové vlády a upozorňovala na porušování lidských práv a ničení Tibetské kultury.

Na porušování lidských práv v Tibetu upozorňovala opakovaně i v roce 2022, kdy pózovala s Tibetskou vlajkou a později ocenila ministra zahraniční Jana Lipavského za setkání s předsedou exilové vlády.

Ve stejném termínu jako Langšádlová upozorňovala na okupaci Tibetu v roce 2022 i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. S představitelkou Tibetu se v roce 2022 setkal i Jakub Michálek.