Na základě výsledků naší analýzy jsme dospěli k závěru, že poslanec SPD Radovan Vích je aktivním šiřitelem prokremelských dezinformačních narativů, převážně o Ukrajině. Vích dezinformace šíří jak na sociálních sítích, tak i skrze články a komentáře vydané na Parlamentních listech. Pan poslanec rovněž poskytl rozhovor ruskému propagandistickému webu Sputnik.

V článku z Parlamentních listů, vydaného 22. srpna 2016 se tak můžeme například dočíst, že „na Ukrajině proběhl státní převrat spojený se svržením prezidenta,” a „Ukrajina je na rozdíl od Ruska uměle vytvořený stát, a její hranice byly vytýčené bývalými politickými špičkami Sovětského svazu.” Ukrajina má vlastní státoprávní a historickou tradici, která předchází vznik Sovětského svazu. Poprvé se v moderních dějinách krátce etablovala po konci první světové války, dokud nebyla obsazena rudou armádou.

V dalším komentáři na Parlamentních listech zase označil incident v Kerčském průlivu za protiruskou provokaci: „Už zkusil protiruskou provokaci v Kerčském průlivu v blízkosti Krymského mostu následovanou vyhlášením stanného práva, (...).” Rusko přitom v Kerčském průlivu podniklo protizákonnou blokádu.

Vích mimo jiné na Parlamentních listech šířil dezinformace o otravě ruského opozičního politika Sergeje Navalného tvrzením, že Navalnyj Ruskem otráven nebyl a jednalo se o součást snah rozpoutat v Rusku barevnou revoluci. Investigativní projekt Bellingcat přitom identifikoval důstojníky ruské bezpečnostní služby FSB, kteří za otravou stáli: „Scénáře barevných revolucí se podobají jako vejce věci. Není divu, když v souvislosti s nepokoji v Bělorusku "vyplavaly" na povrch i ty slavné notičky barevných revolucí a vypadají dost pravé. Nyní byl znovuoživen "skripalovský" scénář s utajovanou bojovou chemickou látkou, západními státy nazývanou "novičok". Podle německých expertů byl prý znovu "údajně" použit pro otrávení ruského opozičního politika Navalného při jeho letu na vnitrostátní lince v Rusku.”

Pan poslanec rovněž zpochybnil zapojení důstojníků ruské vojenské rozvědky GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, když navzdory důkazům o opaku tvrdil, že „v případě Vrbětic nešlo o finální vyřešení celé kauzy, předložení jasných přímých důkazů a potrestání viníků. (...) Tak daleko to nedošlo, věc skončila v diplomatické a politické rovině. ČR a Rusko si vzájemně vypovědělo velké množství diplomatů a pomocného personálu, (...) skončilo to paralýzou Českého domu v Moskvě a pak ještě vyloučením Ruska z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Takže poměrně velké zásahy do fungování české diplomacie, hospodářství a energetiky. Úkol splněn. A to vše zvládla BIS.”