Na začátku března 2018 byl v Londýně do nemocnice s otravou neznámou látkou převezen Sergej Skripal, bývalý ruský zpravodajský důstojník spolupracující s britskou rozvědkou MI6, který byl po svém zatčení v roce 2004 v Rusku uvězněn. Azyl ve Spojeném království dostal v roce 2010. Podle Financial Times odkryl mezi lety 1995 a 2004 pro MI6 až na tři sta ruských zpravodajců operujících v Evropě.

Osm dní po otravě oznámila tehdejší britská premiérka Theresa May, že použitým jedem byla látka novičok. Rusko se obratem pokusilo skrýt svou vinu a v tehdy ještě neobjasněném případě označilo Českou republiku, Slovensko, Velkou Británii a Švédsko jako nejpravděpodobnější zdroje této látky. Proti tomuto tvrzení se obratem ohradili tehdejší ministři zahraničí a obrany Martin Stropnický (ANO) a Karla Šlechtová (nestranička za ANO), podpořila je i prezidentská kancelář prostřednictvím jejího mluvčí Jiřího Ovčáčka.

Rusko ale dál trvalo na tom, že Česká republika má kapacitu vyvíjet látku novičok. Martin Stropnický (ANO) si tedy předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a sdělil mu výhrady vůči výrokům ruské strany. Jednání ale nikam nevedlo, což potvrdilo i to, že všem zahraničním velvyslanectvím v Moskvě byl o několik dní později předán dokument, ve kterém bylo opět uvedeno stejné tvrzení.

Teprve poté se na obranu proti ruským obviněním postavil Andrej Babiš (ANO) který je 22. března, tedy pět dní po první zmínce o České republice v souvislosti s novičokem, označil za lež. Vláda pak v souvislosti s otravou Skripalových vyhostila tři ruské nedeklarované zpravodajce s diplomatickým krytím – k čemuž už dříve ministra zahraničí Stropnického vyzývala TOP09 – a připojila se tak k někteterým svým spojencům NATO. Rusko reagovalo vyhoštěním stejného počtu českých diplomatů.

Ve věci vyhoštění ruských vyslanců našla většina sněmovních stran shodu. To překvapilo i současného premiéra Petra Fialu (ODS), který ovšem ocenil nejen samotné gesto, ale i adekvátní počet vyhoštěných diplomatů v souladu s našimi spojenci. Že se jedná o gesto pouze diplomatické a nikoli inciativa k rozpoutání války, připomněl poslanec Karel Krejza (ODS). Krok vlády Andreje Babiše podpořili zástupci nejen zástupci ODS, ale také KDU-ČSL nebo TOP09. Podle některých ale přišel se zpožděním – Ondřej Benešík (KDU-ČSL) dokonce řekl, že k němu Česká republika měla oprávnění už několik let.

Do diplomatického se nicméně vložil prezident Miloš Zeman svou žádostí o vypracování zprávy, ve které měli BIS a Vojenské zpravodajství prověřit přítomnost novičoku v České republice. I tento zdánlivě malý krok byl dalším náznakem, že Zeman protlačuje ruské zájmy, jak konstatoval i Petr Fiala (ODS).

Prezident poté, co tuto zprávu obdržel, prohlásil, že novičok se na českém území skutečně testoval a vyráběl. Ve zprávě ale byla zmíněna látka rozdílná od té, která byla zneužita v Londýně. Tato látka měla u nás být ve velmi malém množství uměle vyrobena, ale záhy zničena a nikdy skladována nebo replikována. Pro ČT to potvrdil Vít Rakušan (STAN), který měl jako člen komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství možnost do zprávy nahlédnout.

Zemanův výrok ale přesto využilo Rusko jako potvrzení svého narativu, podle kterého jed, kterým ruští zpravodajci GRU otrávili Skripalovy, pocházel z některé ze zemí NATO. Na prezidenta padla ostrá kritika tehdejší opozice s tím, že poslanec Marek Ženíšek prezidentovu roli v celé kauze vystihl slovy „Zeman má u svého nadřízeného další velké plus.“ Senátorský klub STAN dokonce zvažoval podat na prezidenta ústavní žalobu pro velezradu, což považovali za „extrémní a závažný krok,“ zdůraznil tehdejší předseda STAN Petr Gazdík.

Silné napětí panovalo v souvislosti s ruským obviněním a kroky Miloše Zemana i ve Sněmovně. Vysvětlení prezidentových vyjádření požadoval Marian Jurečka, předseda opoziční KDU-ČSL, i další jeho současní koaliční partneři. Podobné usnesení by byla uvítala i Helena Langšádlová (TOP09). Jan Lipavský (Piráti) se dokonce rozhodl za sněmovní zahraniční výbor iniciovat pozvání zástupců zpravodajských služeb, které zprávu pro Zemana připravily.

Když se opoziční strany pokoušely zařadit ve věci Zemanových vyjádření na program rozpravu, většina poslanců KSČM, ANO a všichni poslanci SPD hlasovali proti, stejně jako Jaroslav Foldyna, který byl mezi odmítavými hlasy jediným sociálním demokratem. V ČSSD přitom většina byla pro to, aby se o Novičoku jednalo – včetně Jana Hamáčka. Foldyna se v září 2020 přesunul do Okamurovy SPD, jejímž členem je dodnes.

Na protichůdnost chování vládní ANO upozornila Markéta Pekarová Adamová (TOP09). Připomněla, že Babiš sám označil Zemanovy výroky za lež, ale ANO pak ve sněmovně spolu s komunisty, SPD a „nočním vlkem“ Foldynou zablokovalo projednávání tohoto bodu. Toto hlasování připomněl o několik let Petr Fiala (ODS) v souvislosti s odhalením vrbětické kauzy.

Že se ve Sněmovně vynořila hlasovací koalice ANO, KSČM a SPD podporující Zemana potvrdil poslanec Pavel Žáček (ODS). Ten se také i po neúspěšném pokusu zařazení zmiňovaného bodu do sněmovního programu snažil prosadit společné stanovisko Sněmovny, které by podle něj celou kauzu ukončilo.

I přes všechny argumenty tehdejší opozice našlo Zemanovo prohlášení o novičoku své zastánce v poslaneckém klubu SPD. Už jen to, že Skripala mělo otrávilo Rusko, se nezdálo například Radovanu Víchovi, jeho nynější spolustraník Jaroslav Bašta pak situaci kolem otravy nazval provokací Západu.

Zeman našel výraznou podporu u Radima Fialy (SPD), který v reakci na chystanou ústavní žalobu uvedl, že Senát lže a „hysterická kampaň“ vedená proti prezidentovi může vyvolat konflikt s Ruskem. Zeman přitom podle něj ukázal, že ČR v zahraničních a bezpečnostních otázkách nehájí vlastní zájmy. Zastal se ho také Tomio Okamura (SPD), který prohlásil, že Zeman „jednal v duchu svého prezidentského poslání.“ Vyhoštění ruských „diplomatů“ je pak podle něj odůvodněné jen „slepou poslušností.“