Cesta předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka do Moskvy v říjnu 2018

Po minimálně měsíčním zvažování se předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček rozhodl uskutečnit v říjnu 2018 třídenní pracovní návštěvu Moskvy, a to ve dnech 14. až 16. října. Záměrem cesty dle Vondráčka mělo být navázání více komunikačních kanálů s ruským parlamentem a zabránit zpřetrhání těch již existujících, čehož se předseda Sněmovny údajně obával.

Jako primární impulz nicméně Vondráček označil cestu zdravotnického výboru (vedeného Věrou Adámkovou za ANO 2011) a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (vedeného Václavem Klausem mladším) do Ruska. Ty měly během cesty projednat zlepšení standardní zdravotní péče pro české občany v Rusku, vzájemné uznávání vzdělávání a spolupráci na univerzitní a vědecké úrovni.

Do Moskvy tak Vondráčka doprovodilo i několik spolustraníků. Kromě Věry Adámkové se na cestu vydal i David Kasal, Kamal Farhan a Karel Rais. Mimo ně se pak ze současných poslanců cesty zúčastnil i Bohuslav Svoboda (ODS) a Jaroslav Dvořák (SPD). Z dnes již bývalých poslanců se zúčastnil výše jmenovaný Václav Klaus mladší, Jiří Běhounek, Ivo Pojezný a Jiří Mihola.

V Moskvě se Vondráček setkal s předsedkyní ruské horní komory Valentinou Matvijenkovou a následně i s předsedou Dumy Vjačeslavem Volodinem. Oba přitom figurují na sankčním listu EU i Spojených států, neboť zvláště Volodin měl významný podíl na anexi Krymu. S ním pak Vondráček projednával protiruské sankce, ruskou otravu dvojitého britského agenta Sergeje Skripala, československé legie, ale i vyřízení pozdravů od prezidenta Miloše Zemana.

S Matvijenkovou se debata nicméně stočila i k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, o níž se dlouhodobě zajímá ruský Rosatom, nebo pak k Česko-ruskému diskusnímu fóru, které iniciovali prezidenti obou zemí Miloš Zeman a Vladimir Putin. Matvijenková navrhla i navázání užší spolupráce s českým parlamentem. Po setkání pak Vondráček na tiskové konferenci navíc prohlásil: „Četl jsem mnohé, co se píše v českých médiích. Vězte ale, že mínění většiny českého národa není takové, jak by se mohlo z mediálních informací zdát.“

Schůzky s oběma sankcionovanými politiky pak předseda Sněmovny v rozhovoru pro ČT hájil slovy, že jeho setkání se svými protějšky je z pohledu prestiže České republiky vhodné. Jako další argument pro svou návštěvu pak uvedl srovnání kroku s dalšími státy, včetně těch z EU, jejichž představitelé Rusko navštívili, a hájení zájmů České republiky v Rusku.

Vondráček se v Moskvě nicméně setkal i se zástupci firem, které v Rusku podnikají, a to například s lidmi z PPF Group, Meopty, České zbrojovky, Lasvitu, Radius/PPF, Hamé a ACM Servis. Na programu pak měl i projev na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) o diplomacii a dialogu mezi Ruskem a Českem. MGIMO je přitom využíváno ruskými zpravodajskými službami k rekrutaci nových důstojníků. Vystudovali na něm třeba dva v říjnu 2021 vyhoštění ruští zpravodajci, kteří sloužili na ruské misi při NATO v Bruselu.

V projevu na MGIMO pak od předsedy Sněmovny dle ruských kanálů zaznělo, že „česko-ruské vztahy nejsou takové, jaké by si zasloužily být“. Stejně tak měl Vondráček dle ruských zdrojů zpochybnit rozsah protiruských sankcí. V rozhovoru pro Seznam však Vondráček naznačil, že ruská média jeho výroky vytrhla z kontextu či dezinterpretovala.

Jeho kolegové z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (ze současných poslanců se jedná o Karla Raise) mezitím jednali jak s partnerským výborem pro vzdělávání a vědu ruské Státní Dumy, tak i s představiteli ruského ministerstva pro vědu a vysoké školství nebo se zástupci parlamentní skupiny pro spolupráci Státní Dumy Ruské federace a Parlamentu ČR. Součástí cesty pak byla i návštěva Polytechnické univerzity Petra Velikého v Petrohradu nebo Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.

O aktivitách výboru pro zdravotnictví v Rusku (Věra Adámková, David Kasal, Kamal Farhan, Bohuslav Svoboda a Jaroslav Dvořák) se ve veřejném prostoru nevyskytuje dostatek informací, a je tak nutné vycházet především z výpovědi předsedkyně výboru Věry Adámkové pro Parlamentní listy. Dle jejích slov obdržel výbor pro zdravotnictví před cestou podněty od českých občanů a zdravotnických zařízení, jež údajně potřebovali z Ruska získat adekvátní informace o různých zdravotnických záležitostech. Cílem cesty do Ruska tak bylo údajně zmapovat skutečný stav, současnou situaci a zlepšit nedostatky.

Dle oficiálních stránek výboru pro zdravotnictví měla delegace podstoupit i jednání s partnerským výborem (z ruské Dumy) a představiteli dalších nejmenovaných institucí. Zda k těmto setkáním došlo však nelze dohledat.

Jisté je, že se Radek Vondráček spolu s Věrou Adámkovou a tehdejším poslancem Jiřím Běhounkem zúčastnili koncertu ruského armádního souboru Alexandrovci. Ti jsou přitom známí třeba nazpíváním ódy na maskované ruské vojáky, kteří v roce 2014 obsadili Krym. Lístky na koncert jim navíc sehnala proruská advokátka Miroslava Hustáková, jejíž orientace je zřejmá třeba z jejího rozhovoru pro dezinformační server Parlamentní listy.

Vzhledem k popsanému charakteru návštěvy začalo k Vondráčkově cestě české ministerstvo zahraničí připravovat kritické prohlášení. Vydání dokumentu však po konzultaci s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem stopl tehdy nově nastupující ministr zahraničí Tomáš Petříček. Samotný Hamáček pak napřímo uvedl, že s Vondráčkovou návštěvou Ruska nemá problém.

Cestu pak hájil i premiér Andrej Babiš, který uvedl, že Vondráček jel do Moskvy proto, aby česká delegace složená z členů zdravotnického a školského výboru měla důstojnost a ruští diplomaté s ní byli ochotní jednat. Dále pak prohlásil, že Česká republika považuje okupaci Krymu za nepřijatelnou a že unijní sankce platí, nicméně dodal, že dle něj je potřeba s Ruskou federací komunikovat. Do Ruska prý navíc dle jeho slov jezdí celý svět.

Vondráčkovu cestu naopak kritizoval i současný ministr zahraničí a tehdejší poslanec Jan Lipavský, který jeho přístup označil za lokajský. Jan Bartošek z KDU-ČSL ve svém komentáři ve Sněmovně kritiku směřoval na neotevírání otázek národní bezpečnosti. Historické zkušenosti připomněla Helena Langšádlová z TOP 09, která navíc iniciovala hlasování, aby poslanci PSP nezpochybňovali protiruské sankce. To nicméně neprošlo. Vysvětlení od Vondráčka požadoval i Vít Rakušan nebo Ivan Bartoš, který kritizoval Vondráčkovu přítomnost v delegaci.