Čínská lidová republika se dlouhodobě snaží uplatňovat svůj vliv v České republice, například prostřednictvím rozvoje ekonomických vazeb (například skrze iniciativu Pás a stezka), spolupráce s vysokými školami nebo kontaktů s českými vládními představiteli. O prohlubování vazeb mezi Čínou a Českou republikou se zasloužili mimo jiné prezident Miloš Zeman, který Čínu již pětkrát navštívil, a vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Čína je zemí, kde jsou systematicky porušována lidská práva. Podle zprávy Human Rights Watch o stavu lidských práv ve světě v roce 2021 čínská vláda výrazně posílila represe vůči vlastnímu obyvatelstvu prostřednictvím cenzury, pronásledování disentu, potlačování občanské společnosti a kontroly obyvatelstva pomocí umělé inteligence.
Čínské úřady mimo jiné stíhaly lidi za kritiku postupu vlády v souvislosti s pandemií covid-19, nebo výrazně omezily svobodu vyznání, projevu či pohybu v Tibetu. Zvláště znepokojivá je situace v Sin-ťiangu, kde Čína pod falešnou záminkou boje proti terorismu a radikálnímu islamismu umisťuje příslušníky ujgurské etnické menšiny do koncentračních táborů. Postup Číny v Sin-ťiangu je označován za genocidu.
Čína rovněž upevnila svou moc v Hongkongu, kde byl v roce 2020 přijat zákon o národní bezpečnosti, který Čína využívá k potlačení protirežimní opozice, jejíž významné osobnosti jsou buď v exilu, nebo za mřížemi.
Represivní politika Pekingu doma i v zahraničí je jedním z důvodů, proč je posilování vazeb s Čínou v České republice kontroverzní a řada osobností veřejného života, například politiků, se v minulosti či současnosti vyjadřovala proti Číně a jejímu chování vůči vlastnímu obyvatelstvu i jiným zemím.
Čínská lidová republika navíc provádí špionáž mířenou jak proti zájmům ČR, tak i proti ostatním zemím, před čímž opakovaně varovala Bezpečnostní informační služba. Čína proti České republice vede hybridní aktivity, do kterých zapojuje své diplomaty i čínské společnosti. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost riziko spatřuje především ve společnostech ZTE a HUAWEI.
Americké a britské bezpečnostní služby před Čínou varují jako před dlouhodobou a významnou hrozbou pro ekonomiku a bezpečnost. Čína se snaží získat západní technologie a usiluje o převzetí moci nad Tchaj-wanem, který Čína považuje za svou provincii. Pokud by Čína Tchaj-wan napadla, znamenalo by to obrovský šok pro světovou ekonomiku.
Čínu soustavně kritizovala předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která například vyzvala vládu k pomoci obyvatelům Hongkongu nebo odsoudila Čínu za represe vůči Ujgurům. Pekarová se také jako zastupitelka městské části Praha 8 postavila v roce 2016 proti rozhodnutí Prahy deklarovat podporu politiky jedné Číny u příležitosti schválení dohody o sesterských vztazích s Pekingem.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR Helena Langšádlová (TOP09) rovněž patří k dlouhodobým kritikům Číny, kterou odsoudila mimo jiné za represe v Hongkongu nebo kvůli utlačování obyvatel Tibetu. Langšádlová Čínu označila za bezpečností riziko pro ČR: „Na to, že je Čína bezpečnostní riziko a že má čím dál větší vliv, upozorňuji již dlouho. Tyto informace mě přesvědčují, že obavy jsou oprávněné.” Obdobně se vůči Číně vymezuje i její stranický kolega Marek Ženíšek.
Čínu dlouhodobě odsuzuje i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), včetně kritiky za její roli během pandemie covidu-19 nebo kvůli zadržení dvou kanadských občanů, což Čína učinila v odvetě za zatčení finanční ředitelky společnosti Huawei. Podle Lipavského se Čína „vrací do dob Mao Ce-tunga.”
Poslanec za KDU-ČSL Hayato Okamura zase neváhal označit čínské represe vůči Ujgurům za plíživou genocidu nebo se vymezil vůči snahám Číny získat si v Česku vliv: „Světovládný plán Pekingu je promyšlený a dlouhodobý - patří k němu i korumpování vlád, politiků a politických stran v dosud demokratických a nezávislých zemích. Také u nás se čínský režim pokouší korumpovat politiky a strany - a to napříč politickým spektrem.” Obdobně Čínu kritizuje i poslanec za KDU-ČSL Jan Bartošek, který mimo jiné kvůli agresivnímu chování Číny požadoval, aby ČR vystoupila z platformy 17+1 pro spolupráci Číny a zemí střední a východní Evropy.
Ve velké míře Čínu kritizuje i první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix, která stejně jako výše zmíněný Hayato Okamura opakovaně upozorňuje na čínskou genocidu Ujgurů. Tři ujgurské svědkyně genocidy pak dokonce v říjnu 2022 pozvala, aby o svém svědectví promluvily v Poslanecké sněmovně. Kromě čínského porušování lidských práv varuje Decroix i před riziky vědecké spolupráce s Čínou, před jejím ekonomickým vlivem nebo před čínskými aktivitami v Indopacifiku.
Významně, ale v menší míře se proti Číně staví předseda vlády Petr Fiala, ten například vyjádřil podporu protičínským demonstrantům v Hongkongu nebo odmítl jet na olympiádu v Pekingu. Podobně se proti Číně vymezují i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle Rakušana Čína nevnímá Česko jako suverénní stát: „Mentalita Číny, kdy nás nevnímá jako suverénní stát a jedná s námi z pozice síly, je neakceptovatelná.”
Ke kritikům politiky Čínské lidové republiky dále patří poslanci KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, Šimon Heller, Ondřej Benešík a poslankyně Pavla Golasowská. Například Benešík na Twitteru kvůli omezování svobody Čínou v Hongkongu připomněl násilné potlačení protestů na Náměstí nebeského klidu v Pekingu v roce 1989: „Před 33.lety čínský komunistický režim násilně potlačil protesty na Náměstí nebeského klidu v Pekingu. Jakýkoliv připomínka tohoto masakru se v Číně přísně trestá. To dnes platí i v Hongkongu, kde jsou lidská práva omezována a pošlapávána. 'Jedna země, dva systémy' je lež.”
V obdobné míře se proti Číně staví i poslanci Jan Lacina (STAN), Petr Gazdík (STAN) a Jakub Michálek (Piráti). Michálek například vyjádřil podporu a setkal se s Nathanem Lawem, který v Hongkongu stál v čele protičínských protestů nebo odsoudil Čínu za rušení koncertů českých umělců: „Rušením vystoupení českých umělců Čína opět dokazuje, že Česko nerespektuje, že nás bere jako svého vazala, který je jí dobrý tak akorát na to, aby sem vyvážela čínské výrobky, slibovala fiktivní investice a pandu.”
Politiku Číny naopak významně podporují poslanec za SPD Jiří Kobza nebo předseda SPD Tomio Okamura. Kobza například kritizoval bojkot Olympijských her v Pekingu z důvodu porušování lidských práv, zatímco Okamura mimo jiné odsoudil pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a pražské zastupitelstvo kvůli vypovězení partnerské smlouvy s Pekingem. Ve prospěch Číny se v menší míře dále staví Zdeněk Kettner (SPD).
K této kauze se dále vyjádřili:
V menší míře se vůči Číně dále vymezují poslanci za ODS: Martin Baxa a Jana Černochová.
Negativní postoj k Číně mají i poslanci STAN Vladimír Balaš, Barbora Urbanová, Viktor Vojtko a poslankyně za Piráty Klára Kocmanová.
Peking kritizuje i lidovec Jiří Navrátil (KDU-ČSL).
Kritický postoj zaujímají i poslanci vládní strany TOP09: Jan Jakob, Michal Kučera, Ondřej Kolář, a Vlastimil Válek.