V kontextu narůstajícího problému obchodu s orgány, kterému v nemalé míře napomáhá Čína, jež orgány odebírá vězňům, předložila skupina 22 poslanců v červnu 2019 návrh o změně zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon).

Cílem novely byla dle důvodové zprávy snaha „překonat některé praktické těžkosti vyšetřování v zahraničí a učinit transparentními některé problémy světového obchodu s orgány“. Vláda by po přijetí zákona musela zřídit Etickou komisi, která by v pravidelných intervalech aktualizovala, „které státy jsou důvěryhodné pro transplantaci a které mají systematické problémy s porušováním základních lidských práv i za účelem získávání orgánů“. Pro zisk orgánů by bylo třeba získat souhlas pětičlenné Etické komise. V praxi by se zákon patrně dotkl zejména lidských orgánů z Čínské lidové republiky.

Vláda nicméně k návrhu novely zákona, pod nímž byl ze současných poslanců podepsaný Ivan Bartoš, Jan Lipavský, Olga Richterová a Helena Langšádlová (a k návrhu se připojil i Vít Kaňkovský), vydala v červenci 2019 nesouhlasné stanovisko, mimo jiné s odůvodněním, že je tato úprava nadbytečná. Zákon nakonec neprošel ani do prvního čtení.

Poslankyně Olga Richterová, jež měla na celé novele nemalý podíl a již předtím se setkala s novinářem Ethanem Gutmannem, který dlouhodobě zkoumá případy zneužívání vězňů v Číně, tak aspoň v reakci na zamítavé stanovisko vlády podala písemnou interpelaci na tehdejšího předsedu vlády Andreje Babiše. Ten v reakci uvedl, že Česká republika dělá vše pro to, aby k žádnému porušování lidských práv v tomto poli nedocházelo.